Příjemně překvapeni byli francouzští farmáři, kteří nedávno na Havlíčkobrodsku poznali tři farmy zaměřené na produkci mléka. "Jsem udiven, že tak mladé podniky, které hospodaří teprve deset i méně let, jsou na naší úrovni," shrnul pocity Francouzů jeden z účastníků stočlenné výpravy.
Jejich cestu do České republiky organizovalo družstvo Ulpac, které patří třem tisícům farmářů, výrobcům mléka z jihozápadní Francie. Ulpac od nich mléko nejen vykupuje, ale ve vlastních mlékárnách také zpracovává. Část syrového mléka družstvo odebírá od skupiny Bongrain, která expandovala také do České republiky a získala tu pět mlékáren. Jednou z nich je Pribina Přibyslav a právě s některými jejími dvorními dodavateli se francouzští farmáři setkali.
Návštěvy na třech farmách jim poskytly různorodý obrázek o úrovni výroby mléka u nás. Mohli posoudit, jak hospodaří Družstvo vlastníků půdy a majetku Slavíkov s denní produkcí osm tisíc litrů mléka, jakou mléčnou farmu s 200 dojnicemi (a 250 kusy mladého dobytka) vybudoval za deset let Petr Novák z Kochánova a v nedaleké Úhořilce prošli farmu rodiny Brodinových, kde dojí 45 krav a mají zhruba stejný počet jalovic. Posledně jmenovaná farma byla zahraničním hostům nejbližší, neboť jejich rodinná hospodářství mají v průměru kolem 50 dojnic.
"I velké podniky, které tu hospodaří, by mohly ve Francii fungovat. Ale k tomu, aby u nás byly, chybí profesní i politická vůle," uvedl Bernard Marcet, marketingový ředitel družstva Ulpac. "Když říkáme, že nechceme velkovýrobce, nemyslíme tím, že by se naši zemědělci neměli seskupovat. Chceme si ale zachovat zemědělství s lidskými rozměry, které se bude rozkládat po celé zemi," vysvětlil. A tomu také ve Francii podle jeho slov pomáhají mléčné kvóty. Jejich zavedení se sice tamní farmáři před lety bránili, dnes je většinou hodnotí pozitivně a nepřejí si jejich zrušení.
"Kvóty byla dobrá příležitost pro náš kraj. Jinde se totiž produkce mléka vyvíjela rychleji a nás by zadusila. Ale tím, že jsou mléčné kvóty spojeny s půdou, znamenají stabilizační faktor pro jednotlivá území," vysvětlil Marcet. S kvótami však Francouzi volně neobchodují, mohou se jich vzdát jedině ve prospěch státu. Uvolněné množství pak rozděluje komise přímo v rámci kraje (jeho velikost farmáři přirovnali našim dvěma okresům), v níž vedle státních úředníků rozhodují také sami prvovýrobci. Kromě podmínky, že kvóta nesmí opustit hranice kraje, se při výběru nových příjemců preferují menší producenti, kteří se chtějí mléku v budoucnu věnovat a vyšší kvóta jim umožní přežít. Zavedení mléčných kvót ve Francii urychlilo zánik malých a slabých producentů a posílilo střední třídu výrobců. "Stabilizovala se díky nim také cena mléka," zdůrazňovali francouzští farmáři při besedě s českými kolegy.
Václav Němec, předseda slavíkovského družstva, považuje mléčné kvóty za neštěstí, rozdělují-li se u nás v době, kdy stavy krav šly prudce dolů. "Je nám podsouváno, že máme vyrobit tolik, kolik sníme. Přitom v Evropské unii jsou země, které produkují 2,5krát více, než spotřebují," brání se družstevník přístupu Evropské unie vůči ČR. Další hlas z české strany označil kvóty za brzdu rozvoje, neboť stoupající výroba znamená stoupající efektivitu.
Francouzům, kteří jsou pro existenci kvót i po roce 2008, se na jedné straně zdá jejich národní kvóta nízká, na druhé straně říkají: Je lepší dělat méně mléka za dva franky, než více za jeden a půl franku, jako u vás.
Oldřich Obermaier, ředitel společnosti TPK Hodonín ze skupiny Bongrain, který zahraniční návštěvu na Havlíčkobrodsku doprovázel, rozumí tomu, že Francouzi si mléčné kvóty pochvalují. "Pro zemědělce jsou určitou jistotou a pomohly jim ke zvýšení ceny mléka. Ale je tu také 97 procent dalších obyvatel, kteří mléko nevyrábějí, a jim to také bohužel "pomohlo" ke zvýšení ceny mlékárenských výrobků," konstatoval. Připomněl i rozdíly mezi Francií a Českou republikou. "Kvóty ve Francii brání geografickým změnám, zamrazují určitý stav, který se tam ale vyvinul určitou přirozenou cestou, zatímco u nás se ještě nevyvinul a my ho chceme konzervovat už teď." Racionalitu postrádá Obermaier také v záměru zvyšovat produkci mléka a současně jeho cenu. "Francouzi raději vyrábějí méně mléka za vyšší cenu, kdežto u nás chceme stále větší produkci, a to už máme 30procentní přebytek. Každý litr mléka navíc proti spotřebě ale znamená nárok na státní dotace," upozorňuje ředitel mlékárny.
Nákupní cena mléka by u nás mohla být vyšší, alespoň osm korun za litr, i vzhledem k cenám v EU, domnívá se Marie Brodinová a věří, že by to trh unesl. Oldřich Obermaier ale varuje před zdražováním mléčných výrobků, které určitě nepovede ke kýženému růstu spotřeby a nakonec to bude ke škodě zemědělců. Připouští, že producenti už v minulých letech dostávali za mléko více, "dokud se stát nepletl do stanovování cen a nepokoušel se o centrální řízení".
Představy, že farmář ve Francii dostává vysoké podpory na produkci mléka, vyvracel Bernard Marcet: "Dá se to říci o obilí, ale u mléka nejsou zemědělci hodně dotováni. Hlavní podporou je trh, tedy spotřebitel, který platí za drahé mléčné výrobky." Poznamenal také, že v EU se mění politika poskytování podpor, což se bude týkat i nových členských zemí. "Unie nechce podporovat kvantitu, ale každého jednotlivého výrobce mléka chce podporovat přímo tím, že bude klást důraz na životní prostředí, kvalitu a rozložení výrobců na území."
Také u nás se podle Františka Havla z Výzkumného ústavu mlékárenského uvažuje o určité územní "stabilizaci" kvót. "Úmyslem je rozdělit republiku na dvě oblasti – nížinnou, s nižšími výrobními náklady u produkce mléka, a podhorskou a horskou, z níž by se kvót do nížin nesměly přesunovat.
Představy Francouzů o tom, v jaké kvalitě dokáží čeští zemědělci vyrobit mléko, poupravili zástupci družstva ze Slavíkova. Ve mléce z jejich podniku se počet somatických buněk pohybuje v rozmezí 200 až 250 tisíc, celkový počet mikroorganismů pak v intervalu 10 až 15 tisíc. "S těmito kvalitativními ukazateli jsme pro naši mlékárnu velmi dobrý partner. A když se zdůrazňuje kvalita a vysledovatelnost, tak v našem případě je to jednoduché - sami zaplníme cisternu a lépe se kvalita ohlídá, než když se pro mléko zajíždí třeba k 16 odběratelům," míní Slavíkovští. Marketingový ředitel družstva Ulpac ale zdůraznil, že nejde jen o kvalitu samotného mléka. Přesně se musí ohlídat všechny komponenty, které vstupují do jeho výroby. Odkud byla zkrmená kukuřice, jak se ošetřovala v době vegetace atd. "Evropští spotřebitelé požadují takové vysvědčení kvality," odůvodnil Marcet.
