10.09.2002 | 12:09
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Chmelařům se letos nedaří

Chmelaři nemají nejlepší rok. Od začátku je trápil větší výskyt mšic a příliš vysoké jarní teploty, což způsobilo nižší výnosy. Další „kapkou“ byla silná koruna a některým pohár doslova přetekl, když na jejich pozemky vtrhla voda.

Tuzemští pěstitelé letos očekávají až dvacetiprocentní pokles ceny chmele, především kvůli silné koruně. Za tunu zřejmě dostanou 115 až 120 tisíc korun, což je oproti loňským až 145 tisícím korunám výrazně méně. Náklady se přitom podle kalkulací pohybují od 140 do 150 tisíc na hektar. Propad silné koruny je značný především proto, že se 80 procent českého chmele vyváží. Na letošním Dnu otevřených dveří účelového hospodářství Stekník to uvedl předseda Svazu pěstitelů chmele ČR Bohumil Pázler.
„Pokud se nenajde nějaká cesta, jak tento ekonomický propad zmírnit, je velké nebezpečí, že mnoho pěstitelů skončí,“ varuje Pázler. Spolu s agrární komorou se proto svaz snažil najít prostřednictvím ministerstva zemědělství možnost finanční pomoci alespoň pro tento rok. Původně chmelaři od ministerstva očekávali dotaci, která by eliminovala kurzovní rozdíly. Po povodních se ale tyto požadavky podle Pázlera odsunuly do druhé řady. Voda zasáhla asi pět procent z celkových 6148 hektarů chmelnic a na odstranění škod bude třeba přibližně 90 milionů korun.
K ekonomice výroby chmele se vyjádřil také Jiří Kořen, ředitel Chmelařského institutu s. r. o., pod jehož pravomoc hospodářství ve Stekníku patří: „Náklady záleží také na tom, jaká je výše odpisů investičního majetku. Ta se pohybuje kolem dvaceti až dvaceti pěti tisíc, potřebovali bychom ale, aby byla kolem čtyřiceti tisíc.“ Pokud jsou odpisy nízké, pěstitel žije z podstaty a nemá dostatek peněz na investice a obnovu.
Nízké ceny chmele ale nejsou jediným problémem, které chmelaře trápí. V posledních letech se v červnu, v období dlouživého růstu, pravidelně objevují nadprůměrné teploty. Jejich následkem rostlina zastavuje růst, jde daleko dříve do květu, a proto poskytuje nižší výnos. Právě Žatecký poloraný červeňák je vzhledem ke svému charakteru na tyto teploty výrazně citlivější. Proto chmelaři letos i přes nadprůměrné srážky očekávají mírně podprůměrný výnos. Poslední odhady mluví o 0,95 tuny z hektaru oproti loňským 1,05 tuny.
Předseda chmelařského svazu se ale zastává nejrozšířenější odrůdy - Žateckého poloraného červeňáku, který se používá především při posledním chmelení piva. Stále je pro něj totiž odbyt, a to i přes nepříznivé ceny. Přetlak ve světě je hlavně v hořkých chmelích. „Hybridy, jež patří do středně hořkých odrůd, mají význam především pro české pivovary, kde by měly nahradit dovážený chmel. Rozsah pěstování se bude vyvíjet podle jejich zájmu, s vývozem se moc nepočítá,“ tvrdí Pázler.
„Při výrobě piva se používají čím dál více vysokoobsažnější chmele na úkor aromatických,“ přiblížil Kořen celosvětový trend. Surovina z nich vyrobená je totiž levnější právě proto, že tyto odrůdy mají vysoký obsah alfa hořkých kyselin a také vyšší výnos, který dosahuje až tří tun z hektaru. Díky lepším technologiím se také zvyšuje využitelnost suroviny, která se zpracovává do výhodnějších forem, například extraktů. Nezanedbatelná je rovněž tendence přecházet na nízkostupňová piva, které je zřejmá především u nás. V souhrnu to vede k nižší potřebě chmele a následnému poklesu ploch.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2023 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down