Program Sapard se vstupem do Evropské unie „převtělí“ v sektorový operační plán. Jeho náplň je známá - takzvaný SOP již schválila česká vláda a předala do Bruselu. Dokud ho ale Evropská komise nepotvrdí, půjde stále jen o návrh.
Prostřednictvím tohoto strukturálního programu by české zemědělství a venkov mohly během nadcházejících tří let (2004 až 2006) získat zhruba 8,8 miliardy korun, tedy necelé tři miliardy ročně. „Z toho nejvíce peněz – 5,9 miliardy korun, což je 60 procent z celkového objemu, by mělo jít na podporu investic do zemědělského majetku,“ zdůraznil Martin Fantyš z ministerstva zemědělství, když o základních konturách SOP hovořil minulé úterý na republikovém semináři ke vstupu do EU pořádaném Zemědělským svazem ČR. Dalších 22 procent prostředků – 1,9 miliardy korun – má posílit rozvoj venkova. Přes osm procent z celkových finančních zdrojů, neboli 724,5 milionu korun navrhuje Česká republika vyčlenit na zkvalitnění zpracování zemědělských výrobků a jejich marketing, upřesnil Fantyš.
Cíle operačního plánu:
- zvýšit konkurenceschopnost odvětví
- zajistit zaměstnanost
- snížit rozdíly v sociálních podmínkách
- zachovat kulturní krajinu
- ochrana a zlepšování životního prostředí
Stejně jako u Sapardu je podmínkou získání příspěvku životaschopný projekt. Platí také pravidlo, že SOP spolufinancuje členská země z národních zdrojů a příjemce obdrží dotaci ve výši, která mu většinou pokryje polovinu nákladů.
Padesátiprocentní dotace na nákup traktoru
Opatření 1.1. Investice do zemědělského majetku je spojeno s podporou mladých začínajících farmářů a znevýhodněných oblastí. Pořídí-li si zemědělec z produkční oblasti například sklízecí mlátičku, může získat nazpět 40 procent z vydaných nákladů, nebo 45 procent je-li mladší než 40 let. Pokud hospodaří v LFA, dostane polovinu. Když mu není více než 40 let, tak je příspěvek 55 procent. Podpora na jeden projekt může být v rozmezí od 300 tisíc korun do 30 milionů. Jeden příjemce může přes tento program získat v letech 2004 až 2006 maximálně 90 milionů korun.
Ze zemědělské techniky jsou do podpory dále zahrnuty traktory o minimálním výkonu 80 kW (u mladých farmářů o nejnižším výkonu 40 kW), stroje pro sklizeň pícnin, speciální stroje pro ovocnáře a pěstitele léčivek, rostlin pro výrobu vláken. Zelinářů a chmelařů, nikoli však mladých, se týká dotace na stroje pro sklizeň a posklizňovou úpravu. Farmářům do 40 let je určen příspěvek na nákup secích strojů a postřikovačů. Podle Martina Fantyše by u nás nemělo platit pravidlo jako v unii, že při dotovaném nákupu stroje vrací sedlák použitou techniku, která musí být starší než čtyři roky.
Podporu lze díky úspěšnému projektu získat rovněž na nové technologie ve stájích či na novostavby chlévů, které nahradí staré objekty, na investice do ekologického skladování kejdy a chlévské mrvy i na jejich rozmetadla. SOP má přispívat na budování skladů na ovoce, zeleninu a brambory.
Podpora mladých se týká jak fyzických, tak právnických osob. Ve druhém případě musí jít o subjekt, který má nejvýše pět členů statutárních orgánů do 40 let, alespoň jeden z nich musí mít minimální zemědělskou kvalifikaci podle směrnice ministerstva zemědělství a všichni nejméně dva roky odborné praxe.
Dotace na diverzifikaci zemědělských činností neboli podopatření 1.1.2 je určena k pořízení technologie na výrobu typických regionálních výrobků a jejich uvádění na trhu, na alternativní využití existujících staveb – nejspíše na agroturistiku, na informační a komunikační technologie.
Šanci mají také potravináři a lesníci
Opatření 1.2 Zlepšení zpracování zemědělských výrobků a jejich marketing se podle Fantyše vztahuje na první stupeň zpracování surovin. Kupříkladu na bourání masa na jatkách, ale už ne na uzenářskou výrobu. „Zde mohou potravináři využít titulů v sektorovém operačním plánu Ministerstva průmyslu a obchodu,“ doplnil. Snahou je přispět zpracovatelům na zavádění nových technologií, spolufinancovat IPPC a HACCP. Dotace může být do výše 50 procent přijatelných nákladů, a sice v intervalu od 360 tisíc do 30 milionů korun na každý projekt.
Částkou od 360 tisíc do 15 milionů korun bude možné podpořit jednotlivou investici do zlepšení produkce tradičních výrobků a krajových specialit.
Šest podprogramů zahrnuje opatření zaměřené na lesní hospodářství, kde podpora může činit až 75 procent oprávněných nákladů.
Pětice podopatření pro venkov
Na první místo v tomto titulu zařadili autoři SOP pozemkové úpravy. V dokumentu také uvádějí, že příjemcem dotace budou pozemkové úřady, konečnými příjemci pak vlastníci pozemků – fyzické a právnické osoby včetně obcí. Počítá se také s plným financováním, jelikož půjde o projekty, které nevytvářejí zisk a jsou ve veřejném zájmu. EU uhradí tři čtvrtiny nákladů a čtvrtina půjde z národních zdrojů.
Podobně až stoprocentní pokrytí nákladů by se mělo týkat investic do obnovy krajiny, a to zejména oprav hrází po povodních, ale i prevence před řáděním vodního živlu, jako je výstavba poldrů, malých vodních nádrží či ochranných protipovodňových hrází. „U odbahňování rybníků se počítá s příspěvkem do 80 procent nákladů,“ doplnil Fantyš.
Podprogram Leader plus pro rozvoj venkova předpokládá podle jeho slov vytváření spolupráce v rámci regionů, což má být financováno i z jiných zdrojů, zejména sociálního fondu EU. „Zdola by měly vznikat lokální akční skupiny, v nichž bude zastoupeno širší spektrum podnikatelů. Tedy vedle zemědělců i ti, kteří třeba provozují venkovskou turistiku, věnují se kovovýrobě či různé specifické výrobě,“ uvedl Fantyš. Hlásit se mohou, jak dodal, regiony do sto tisíc obyvatel s hustotou do 120 obyvatel na kilometr čtvereční. Dotace může být ve výši až 50 procent nákladů. Na Leader plus vzniknou vzorové pilotní projekty, přislíbil pracovník ministerstva zemědělství.
Odborné vzdělávání, což je podporované opatření 1.5, bude zajišťovat ÚZPI – Ústav zemědělských a potravinářských informací. Poslední program 1.6 pak myslí na rybáře. Kompletní obsáhlý návrh sektorového operačního plánu visí na webové stránce ministerstva zemědělství.
Priority a opatření operačního plánu zemědělství
Priorita I. Rozvoj zemědělství, lesního a vodního hospodářství a venkova
1.1. Investice do zemědělského majetku/zemědělských podniků
1.1.1. Investice do zemědělského majetku a podpora mladým začínajícím zemědělcům
1.1.2. Prohlubování diverzifikace zemědělských činností
1.2. Zlepšení zpracování zemědělských výrobků a jejich marketing
1.2.1. Podpora zvyšování konkurenceschopnosti zemědělských produktů a produktů následného zpracování
1.2.2. Podpora zlepšení produkce tradičních výrobků a krajových specialit
1.3. Lesní hospodářství
1.3.1. Trvale udržitelné hospodaření v lesích
1.3.2. Obnova lesního potenciálu poškozeného přírodními kalamitami a požárem a zavádění příslušných ochranných preventivních opatření
1.3.3. Investice do lesů
1.3.4. Investice do zpracování a odbytu výrobků lesního hospodářství
1.3.5. Sdružování majitelů lesa
1.3.6. Zalesňování zemědělsky nevyužívaných půd
1.4. Posílení přizpůsobivosti a rozvoje venkovských oblastí
1.4.1. Pozemkové úpravy
1.4.2. Obnova potenciálu a zachování zemědělské krajiny
1.4.3. Řízení a zajištění funkčnosti (zemědělských) vodních zdrojů
1.4.4. Rozvoj venkova (Leader +)
1.4.5. Diverzifikace zemědělských aktivit a aktivit blízkých zemědělství
1.5. Odborné vzdělávání
1.6. Chov ryb a činnosti prováděné odborníky v rybářství
1.6.1. Zpracování ryb a a propagace výrobků z ryb
1.6.2. Chov vodních živočichů, akvakultura
1.6.3. Činnosti prováděné odborníky v rybářství
1.6.4. Mimoprodukční funkce rybářství
Priorita II - Technická pomoc
