Sedmina klecových chovů drůbeže se loni předělala na neklecové. V rozhovoru to řekl místopředseda Českomoravské drůbežářské unie Zdeněk Mlázovský. Klecových tak podle něj zůstává 65 procent chovů, biochovů je v současnosti kolem jednoho až dvou procent. Podle Mlázovského je číslo předělávaných chovů nadhodnocené, protože někteří chovatelé jdou cestou jednoduché alternativy a to odstraněním dvířek klecí.
"Spousta alternativních chovů byla rozestavěná," sdělil s tím, že koronavirová pandemie přechod chovů na neklecové systémy nezpomalila. V některých případech podle něj však jde pouze o odstranění dvířek z klecí. "A i tím splňuji podmínky volného ustájení," uvedl. Podle něj spousta chovatelů nepřešla právě na voliérové chovy zaváděním nových technologií, neřešila například snůšku nebo sběr vajec. "Moderní chovy, které do toho chtějí investovat, jdou cestou kompletní přestavby," dodal. Některé podniky podle něj třeba i srovnají haly se zemí a staví pak nové.
Vejce z voliérových chovů se podle něj vykupují ze strany obchodních řetězců o zhruba dvacetník dráž, což stačí na zvýšené náklady dané neklecovým chovem, nepokryjí se tak ale investice ze strany chovatelů na kompletní přeměnu chovu. Moderní drůbeží hybridní druhy dokáží podle něj udržet snůšku v alternativních chovech v množství stejném jako v klecích.
Cena investice je například u haly pro 45 000 nosnic za 30 milionů Kč jenom u stavby haly, technologie pro chov pak vyjdou na dalších 30 až 40 milionů Kč. "Dostáváte se minimálně na 60 milionů korun, a to jste tam ještě nenaskladnili nosnice," dodal Mlázovský.*