A bezpochyby také podporu od státu. Asi tak by se daly zobecnit výsledky besedy zemědělců z Libereckého kraje s poslanci a senátory zvolenými v tomto regionu. Za okny horského hotelu Stráž, k němuž stoupá strmá cesta z Jablonce nad Jizerou, minulé pondělí střídavě svítilo sluníčko a sypaly se mokré sněhové vločky. Ani ty ale nezakryly nádherný obraz, který se přede všemi otevřel – pečlivě udržované krkonošské louky a pastviny protkané lesy.
Ne všechny pozemky na Semilsku ovšem mají to štěstí, že se o ně někdo pravidelně stará. „Po krachu některých zemědělských podniků, naposledy družstva Tatobity a s. r. o. Klikov Vítkovice, nám tu zůstalo neobdělaných 400 hektarů a ty hyzdí vzhled okresu,“ trápí Františka Václavíka, ředitele Zemědělské agentury MZe v Semilech. Co je to však proti Jablonecku, Liberecku nebo Českolipsku, kde je nesklizených ploch nesrovnatelně víc. Předseda Regionální agrární rady Libereckého kraje Robert Erlebach upřesnil, že ze 140 tisíc hektarů zemědělské půdy se v celém kraji k hospodaření nevyužívá neuvěřitelných 55 tisíc hektarů.
Co se dá dělat pro to, aby neposečených luk a opuštěných polí na severu Čech nepřibývalo, ale naopak ubývalo? Právě to se snažili zástupci agrární komory i samotní zemědělci vysvětlit zákonodárcům, u nichž hledali nejen vstřícnost při schvalování rozumných zákonů a státního rozpočtu, ale i něco navíc – aby pochopili, co potřebuje venkov a zemědělství v těchto oblastech. Na příkladech jim také chtěli ukázat, jak se může nepříznivě promítnout vstup do Evropské unie na podhorské a horské krajině, když bude Brusel neústupný v přídělu potřebných kvót na zemědělské komodity.
Zemědělci z Libereckého kraje by měli vědět, že o jejich problémy se zajímají poslanci Jitka Vojtilová a Oldřich Němec z ČSSD, Libor Ježek a Tomáš Hasil z ODS, Ludmila Brynychová z KSČM, František Pelc z US-DEU a senátor za ODS Přemysl Sobotka, kteří na vrcholky hor přijeli besedovat. „Ostatní poslanci a senátoři se ale osobně omluvili a požádali o písemný výstup z jednání,“ ocenil za jeho organizátory ředitel semilské agrární komory Jaroslav Hofman.
Nejpříznivější situace v zemědělství Libereckého kraje je v okrese Semily. „Podařilo se nám udržet chov skotu, který tu vždy dominoval. Na sto hektarů zemědělské půdy dnes připadá 28 krav. I když od loňska po zániku dvou podniků kleslo zastoupení z 0,62 VDJ na 0,57 na hektar zemědělské půdy, je intenzita chovu stále ještě uspokojivá,“ říká s potěšením ředitel zemědělské agentury Václavík. Obává se však, aby Semilsko neskončilo stejně jako třeba Liberecko, kde stavy skotu jsou dnes podle ředitele tamní zemědělské agentury Petra Šourka na 35 procentech roku 1990. „Pokud však naši chovatelé nebudou mít finanční prostředky na rekonstrukci stájí, aby zvýšili produktivitu práce a zlepšili podmínky chovu, tak ze Semilska bude skot ubývat. Z vlastních zdrojů ale podniky vysoké investice nezvládnou, potřebují pomoc od státu,“ upozorňuje Václavík.
Mléko v kvalitě bio živí společnost s r. o. Zemex z Rokytnice nad Jizerou, která hospodaří na 700 hektarech, z nichž není ani ar orné. „Dohromady máme bezmála dvě stě krav, ale potřebujeme investovat do chlévů. Se starými K 96, kde se téměř vše dělá ručně, do unie nemůžeme, nevyhovíme jejím požadavkům,“ uvědomuje si šéf rokytnického podniku Oldřich Bachtík. „Když už jsme našli odvahu požádat o úvěr - po dlouhém váhání, jestli při dnešní situaci bude z čeho splácet – banka, s níž léta spolupracujeme, nás odmítla,“ postěžoval si.
Stejné zkušenosti zemědělských podnikatelů s bankami jsou téměř pravidlem, a tak při besedě zazněla myšlenka, zda by stát nevypomohl zemědělcům mimořádnými bezúročnými půjčkami, tak jako před deseti lety.
„Půjčovaly se peníze do riskantnějších projektů, tak proč ne zemědělcům jako vklad pro jejich konkurenceschopnost. Jinak to budou mít v unii složité,“ souhlasil by poslanec Pelc. Této myšlence ale oponuje ředitel odboru zemědělských komodit MZe Stanislav Kozák: „Stát by tak suploval banky. Ty ovšem nemají kvůli nestabilnímu prostředí v zemědělství dostatečnou důvěru v to, že zemědělský podnik zůstane po dobu splácení stále v té podobě, jako když mu peníze půjčují.“ Připomenul snahu ministerstva přeměnit Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond v zemědělskou pozemkovou banku. „Je tu ale velké riziko, když se banka zaměří na jeden úsek. Známe z minulosti několik špatných konců takových ústavů, i proto se nyní ČNB zdráhá dát svolení,“ řekl Kozák.
Zemědělci spolu s řediteli zemědělských agentur se také shodli na neúměrné složitosti systému podpor do zemědělské výroby. „Se vstupem do unie to bude ještě horší,“ nepokoušel se nikoho chlácholit Kozák. Rovněž poslankyně Brynychová nesdílí moc optimismu: „Poté, co jsem si pročetla návrh novely zákona o SZIF, který je nyní ve sněmovně, se nedá žádné zjednodušení očekávat, spíše naopak a počet úředníků se zvedne o stovky.“
Ředitel semilské zemědělské agentury ví, jak moc záleží na vedení podniku i menší farmy a na jeho schopnosti využít všechny druhy a formy podpor, které jsou v současné době v resortu zemědělství možné. Obratně si vede kupříkladu společnost Zemex, která si loni zajistila od státu na každý hektar 5000 korun. „Protože nepolaříme, tak co hektar, to dotace a k tomu příplatky na ekologické zemědělství,“ vysvětlil ředitel Bachtík. V průměru přišlo loni na hektar v okrese Semily 3300 korun, z celkových 37 tisíc hektarů zemědělské půdy se ovšem podpora týkala necelých 27 tisíc. „Dohromady dostal okres 86 milionů korun, když nepočítám zelenou naftu a podporu z garančního fondu,“ upřesnil František Václavík a vyslovil přání, aby se tento rozsah alespoň zachoval, když nebude vyšší.
Zdejší zemědělci věří, že nynější ministr ocení složité podmínky, jaké mají hospodáři v méně příznivých oblastech, a dotační politikou umožní, aby obstáli i v podmínkách rozšířené unie. Vždyť, jak poznamenal předseda Okresní agrární komory v České Lípě Milan Boleslav, podhory dosud měly malou podporu a je také nutné vidět, že peníze ve státním intervenčním fondu na nákup pšenice jsou zase jen pomoc nížinám.
Do tvorby agrární dotační politiky se chtějí zapojit také kraje, informoval o jejich výzvě ministerstvu zemědělství radní Libereckého kraje Radim Zika. „Budeme požadovat, aby se hranice pro přiznání dotace na pastvu snížila z 0,3 na 0,2 VDJ na hektar,“ uvedl.
Ne všichni, kteří úředním jazykem „naplňují mimoprodukční funkce zemědělství“ či lidsky řečeno pečují o krajinu, jsou závislí jen na příjmech ze zemědělské činnosti. Někdo si přilepšuje agroturistikou, provozováním lyžařských vleků, truhlářskou či jinou výrobou, mnozí mají další zaměstnání. Třeba na Semilsku je z 226 fyzických osob žádajících o dotace jen 73 farmářů, pro něž je zemědělství hlavní zdroj příjmů. Podobně jako v Evropské unii je to cesta pro horské vesnice i krajinu.
