V podstatě do nedávna platila úvaha, že zejména na západ od našich hranic jsou potraviny a suroviny pro jejich výrobu podrobovány přísným zkouškám a kontrolám a že se dá spolehnout na kvalitu, když je na etiketě „made in west“. Velkou trhlinu této důvěře zasadily aféry s nákazou BSE v Británii, s dioxiny v Belgii, či listeriózou ve Francii.
Nazpět se ale důvěra získává jen těžko. V naší republice jsme se zatím s podobnými, životu člověka nebezpečnými onemocněními a nákazami živočišného původu nesetkali. Hlavně díky systému veterinární kontroly potravin živočišného původu, a to jak na hranicích, tak u producentů i zpracovatelů.
Státní veterinární správa ČR sleduje všechny nejnovější trendy a způsoby, jak zajišťovat kontrolu potravin a surovin pro jejich výrobu, které jsou živočišného původu. Například nebezpečí pomnožení nebezpečných listerií účinně brání přeprava a prodej za odpovídající nízké teploty, jsou účinné způsoby eliminace dioxinů i způsoby jejich detekce. Příslušné okresní veterinární správy podle plánu sledují výskyt různých nebezpečných cizorodých látek (reziduí) v surovinách a potravinách živočišného původu, což lze pochopitelně doložit čísly. Obecně lze říci, že situace v chovech hospodářských zvířat a v potravinářské výrobě je v podstatě pod dostatečnou veterinární kontrolou, jejíž úroveň je srovnatelná s kontrolou obvyklou v zemích EU.
Země, v nichž došlo ke vzniku nebezpečných nákaz, musejí nyní přesvědčit ostatní o tom, že se již nemůže nic stát, popřípadě odhalit viníka a prokázat, že šlo o případ, který se již nemůže opakovat. Tak Britové, kteří chtějí vyvážet hovězí maso a vrátit se na své bývalé trhy, tvrdí, že jejich nový kontrolní systém DBES (Date-based Export Scheme) patří k těm nejbezpečnějším na světě. Tento systém platí od roku 1999 a vychází z požadavků Mezinárodního úřadu pro nákazy (OIE).
Tony Brennan, první tajemník britského velvyslanectví v Praze, na systém znovu upozornil Josefa Holejšovského, ústředního ředitele SVS ČR, při jednání o možnosti dovozu britského hovězího masa do ČR.
Právě na základě praktikování kontrolního systému DBES od srpna 1999 Evropská Komise povolila export britského hovězího masa. Z dokonalé registrace skotu a přijatých opatření ve Velké Británii údajně vyplývá, že se u zvířat narozených po 1. 8. 1996 už žádný případ BSE nevyskytl. Systém DBES zaručuje, že lidem nehrozí nebezpečí nákazy BSE prostřednictvím potravy. V čem tedy spočívají britská opatření? Maso přežvýkavců se nesmí využívat pro výrobu masokostní moučky do krmných směsí pro přežvýkavce kvůli podezření z infekce již od roku 1988. Britská státní veterinární správa provádí od počátku roku 1996 vyšetření krmiv na přítomnost bílkoviny z masa přežvýkavců. Těchto vyšetření provádí 20 000 za rok. I když zákaz zkrmování masokostních mouček z přežvýkavců přežvýkavcům platí ve Velké Británii od roku 1988, teprve zavedení kontroly krmných směsí zabezpečilo, že zvířata narozená po 1. srpnu 1996 již BSE prostřednictvím potravy nemohou být nakažena. Je zřejmé, že zákaz vyslovený v roce 1988 začal přinášet ovoce až poté, co jej začala britská veterinární správa přísně kontrolovat. Pro zvířata narozená po 1. 8. 1996 je podle systému DBES jediné riziko přenosu - mateřskou cestou. Potomci matek, u kterých bylo podezření na BSE, popřípadě bylo potvrzeno, musejí být z chovu vyřazeni. Bereme-li v úvahu inkubační dobu onemocnění, musí být jatečné zvíře nejméně 6 měsíců staré ve chvíli poražení a jeho matka musí být živa ještě 6 měsíců po jeho narození. To je dodatečný požadavek Mezinárodního úřadu pro nákazy (OIE).
Další dodatečnou ochranou je třicetiměsíční věkový limit zvířat, která jsou určena pro lidskou konzumaci. (V roce 1999 to bylo 39 měsíců). DBES vyžaduje též dokonalou evidenci a identifikaci v oficiální počítačové databázi. Jen prověření jedinci mohou projít jatkami. Nezávadnost smí potvrdit pouze úřední superdohled – „official supervisor“. Tak od listopadu 1999 smí z Velké Británie exportovat podle DBES dvě instituce – jedna v Cornwallu a druhá ze Skotska. A to do všech zemí, které ovšem dovoz povolí.
Výhrady francouzských vědců vůči britskému hovězímu respektuje francouzská vláda a poslední rozhodnutí je na Evropském soudním dvoře. Britské argumenty v posledních dnech uznala Spolková republika Německo. Avšak s tím dodatkem, že kromě záruk systému DBES požaduje splnění ještě svých velmi přísných podmínek.Všechny tyto skutečnosti bere, podle slov Josefa Holejšovského, SVS ČR v úvahu a budou i podkladem pro rozhodování veterinární správy o povolení dovozu britského hovězího do naší republiky. Podle příkladu německých kolegů bude SVS zřejmě požadovat dodatečné laboratorní testy.
Josef Duben
tiskový mluvčí SVS ČR
