Komisař pro zemědělství Franz Fischler předložil ve středu 22. ledna v Evropském parlamentu konečný návrh reformy společné zemědělské politiky, schválený týž den dopoledne kolegiem Evropské komise. Je to zjednodušená, kompromisní varianta prvního návrhu EK z loňského července, která bere částečně v úvahu "citlivosti" řady členských států v čele s Francií.
Navrhuje se zejména, aby přímé podpory klesaly nikoli o původně navrhovaná tři procenta ročně, ale podstatně pomaleji. Pro farmy, které dnes dostávají mezi 5000 a 50 000 eur ročně, by snížení činilo 12,5 procenta do roku 2013; pro ty, jež berou přes 50 000 eur, by se vyšplhalo na celkových 19 000 eur. Naopak malé farmy, které mají nárok na roční dotace do 5000 eur, by nepřišly o nic. Komise tak v návrhu zachovala základní filozofii svého přístupu, jíž je snížit přímé platby a uspořené prostředky vložit do venkovského rozvoje; bude se to ovšem dít pomaleji, než původně zamýšlela.
Vedle snížení přímých podpor a přesunu uspořených peněz do venkovského rozvoje je druhým stěžejním rysem reformy částečné přerušení vazby mezi dotacemi a objemy výroby. Komise chce vázat příjmy farmářů z EU vedle dosavadních hledisek také na dobré chování vůči krajině, plodinám a zvířatům a na úsilí o kvalitu. „Chceme, aby farmáři byli odpovídajícím způsobem odměňováni za všechny služby, které poskytují společnosti, ať už jde o výrobu vysoce kvalitních zemědělských výrobků, ochranu životního prostředí, udržování vysokých standardů potravin nebo krajinotvorbu,“ vyložil Fischler svou představu poslancům zemědělského výboru Evropského parlamentu.
Z jeho návrhu nepřímo vyplývá, že snižování přímých zemědělských podpor začne až v roce 2007, tedy nikoli napřesrok, jak komise původně chtěla. Neví se přesně, jak se dotkne nových členských států, jejichž vstup do EU je očekáván v roce 2004. Podle původní představy EK by nemělo smysl zpomalovat růst dotací zemím, které se budou do roku 2013 teprve postupně přibližovat k plné hodnotě přímých plateb. Z přičinění Francie však z usnesení summitu v Kodani vypadla formulace, že přímé platby pro nové členy budou narůstat na základě úrovně z roku 2006. Z toho vyplývá, že by měly kopírovat snižující se úroveň ve zbytku EU.
Fischlerův návrh zahrnuje také reformu týkající se mléčného sektoru - národní kvóty mají zůstat zachovány do roku 2014; v letech 2007 a 2008 dokonce stoupnou o jedno procento ročně. EU sníží intervenční (nejnižší zaručenou výkupní) cenu sušeného mléka o 3,5 procenta a másla o sedm procent. To zřejmě povede k poklesu reálné ceny mléka až o dvacet procent - právě tento propad má být aspoň částečně kompenzován zvýšením kvót.
Podstatně radikálnější červencový návrh EK, který výrazněji odbourával přímé platby a převáděl více peněz z výroby do rozvoje venkova, rozhodně odmítly Francie, Španělsko, Irsko, Řecko a některé další země. Měl naopak silnou podporu Německa, Británie, Švédska či Dánska. Dnešní projekt se proto jeví jako kompromis, který by mohl být přijatelný pro všechny. Členské státy se podle převládajícího názoru pokusí reformu schválit do května příštího roku, tedy předtím, než do EU vstoupí deset kandidátských zemí a zejména Polsko. „Nikdo si nepřeje dohadovat reformu zemědělství s Poláky,“ uvedl nejmenovaný zdroj EU.
