Nedostatek vody v půdě na území ČR je v posledních letech častým jevem. V minulém desetiletí bylo toto sucho nejvíce viditelné především na Moravě, ale zhruba od roku 2015 se situace dramatizuje celoplošně. Dopady sucha na lesní porosty jsou dnes již známé a dobře viditelné. Ne každý je však obeznámen s fyziologickými pochody, které zapříčiňují velkoplošné odumírání. Informuje o tom tisková zpráva České zemědělské univerzity v Praze.
Zaměstnanci Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze hodnotí fyziologický stav dřevin ve vegetační sezóně na několika experimentálních plochách v České republice. „Dlouhodobě snížená možnost transpirace a minimální tvorba nového dřeva má za důsledek nižší množství obranných látek. Nedostatečný tlak pryskyřice v pryskyřičných kanálcích snižuje schopnost obrany stromu vůči podkornímu hmyzu. Pro lýkožrouta je tedy mnohem snazší úspěšně obsadit suchem oslabený strom,“ uvedla docentka Ivana Tomášková z Fakulty lesnické a dřevařské. Závažný dopad počasí na průběh kůrovcové kalamity trvá tedy již několik let-bohužel i v roce 2020 tento negativní trend pokračuje.
Množství vody vydané dospělým smrkem se pohybuje v desítkách litrů za den a souvisí s velikostí korun. Smrky s mohutnou korunou mohou odpařit 90 (i více) litrů. V roce 2018 klesla v průběhu srpna spotřeba vody na výpar pod 10 litrů za den u téměř všech stromů na sledované ploše. „Naše dosavadní měření za duben zatím vykazují vyšší hodnoty výparu ve srovnání se stejným obdobím loňského roku, ale na hodnocení je ještě brzy,“ popsala docentka Ivana Tomášková.
Kromě množství vydané vody stromem v rámci výparu lze pro hodnocení míry stresu u dřevin využít měřený deficit vody v kmeni. Čím je deficit vyšší, tím je stres z nedostatku vody větší. K jeho zjišťování slouží zařízení měřící i nepatrné změny v obvodu kmene. „V roce 2018 většina námi měřených stromů nevytvořila žádný přírůst a u některých byl dokonce obvod stromu menší na konci vegetační sezóny než na začátku. Tento neobvyklý jev byl zaznamenán nejen u smrků v nadmořské výšce 400 m, ale i v Krušných horách v nadmořské výšce 800 m,“ dodala docentka Tomášková. Letošní rok započal minimální sněhovou pokrývkou a absencí srážek v jarním období. Problémy s kalamitním přemnožením lýkožrouta lze proto ve větší míře očekávat v letošním roce i v horských oblastech.*
