Ano, litera (rozuměj litera zákona) zabíjí a duch oživuje; v případě státního veterinárního dozoru lze mnohdy souhlasit s první a v podstatě i druhou částí biblické citace s tím, že je třeba dodat, že ať se děje, co se děje, veterinární dozor stále funguje.
O co jde? Od prvního října nabývá účinnosti vyhláška Ministerstva zemědělství č. 326/2001, která mimo jiné nařizuje, jak má být označováno hovězí maso uváděné na trh. Přestože technicky dosud není jasné, jakým způsobem to má být činěno, je ve zmíněné vyhlášce přesně napsáno, jaké údaje má povinné označení obsahovat.
Na označení musí být věková kategorie zvířat (mladý skot, mladý býk, volek, jalovice nebo kráva), dále pak registrační číslo zvířete, číslo schválení jatek a číslo schválení bourárny, evidenční číslo posledního chovu, datum porážky a u kusu vyšetřeného na BSE číslo laboratoře.
Pro přesnost uvádím, že do kategorie mladý skot patří zvířata bez ohledu na pohlaví, těžší než 150 kg a ve věku do 12 měsíců, mladý býk je ve stáří 12 až 24 měsíce, volek je kastrovaný býk starší než 12 měsíců, jalovice je neotelená kráva starší než 12 měsíců a kráva, ta už měla tele (tele je zvíře do 150 kg a staré více než dva týdny).
Při uvádění hovězího masa do oběhu se zatím odkládá povinnost uvést název země, kde se zvíře narodilo, kde bylo vykrmeno a kde bylo poraženo.To bude povinné až od 1. ledna 2002.
Přestože zatím není technicky popsáno, jak má označování vypadat, je jasné, co má obsahovat, a to budou veterinární inspektoři kontrolovat. Jedině za této podmínky má vydání vyhlášky smysl. Je třeba poznamenat, že kdo nedodrží povinnost předepsaným způsobem maso označovat, se vystavuje nebezpečí sankcí. Ty mohou podle § 14 zákona o potravinách č. 110/1997 v případě klamavého označení potravin dosáhnout až tří milionů korun.
K naší veterinární legislativě lze ještě dodat, že její tvorbě věnuje Státní veterinární správa ČR velkou pozornost. Mnohokrát jsme z Bruselu slyšeli, že chceme-li do EU, musíme přejmout veškerá závazná evropská ustanovení (tj. Směrnice EK, rozhodnutí Rady). Podle Josefa Holejšovského, ústředního ředitele Státní veterinární správy ČR, musíme chápat systém evropské legislativy tak, že například nový veterinární zákon, který má začít platit od 1.1. 2003 musí především vymezovat kompetence dozorového orgánu a povinnosti dozorovaných subjektů. Zákon pak dále musí obsahovat řadu zmocnění, která budou detailně rozpracována v prováděcích vyhláškách.Toto je jediná cesta, ač se může našim legislativcům na první pohled zdát v rozporu s naší praxí. Aby nás litera zákona nezahubila, musíme se ji naučit chápat a využívat.
Další informace z oblasti Státní veterinární správy lze získat na internetových stránkách SVS ČR: svs.aquasoft.cz