S marketingovou agenturou, která by podporovala české potraviny doma i v zahraničí, se u nás zaspalo. Připouští to i ministerstvo zemědělství. Existují sice určité představy, vycházející z osvědčených modelů v evropských zemích, stále jsou však velmi „syrové“. Se svou verzí přichází intervenční fond, další promyslela Potravinářská komora ČR společně s potravinářským odborem ministerstva.
„Máme vypracovaná variantní řešení vycházející ze zkušeností v zemích EU i mimo. Podobu průběžně finalizujeme a konečnou verzi představí v příhodný čas nejspíš ministr Jaroslav Palas na tiskové konferenci,“ sdělil na dotaz Zemědělce odbor komunikace MZe.
„Pokud se letos marketingová agentura založí, vytvoří se tým lidí a podniknou první kroky v propagaci, není ještě nic ztraceno,“ domnívá se ředitel Potravinářské komory ČR Miroslav Koberna. Masivní nástup kampaně na podporu domácích výrobků by se podle něho mohl spojit s potravinářským veletrhem Salima, který se bude konat v březnu příštího roku v Brně. „Letos by určitě měly vzniknout prezentační materiály českého potravinářského průmyslu na veletrhy v zahraničí. To tu absolutně chybí, nemáme jediný,“ konstatoval Koberna.
Podle tajemníka Agrární komory ČR Jana Záhorky je hlavně důležité, aby marketingová podpora českých produktů fungovala před vstupem do Evropské unie. „Pak to bude problematičtější. Víme, že unii se nelíbí třeba německý program podpory domácích potravin a mají potíže, aby ho udrželi,“ upozornil.
Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) nabízí, že do dvou měsíců od rozhodnutí o modelu marketingové agentury je schopen ji rozjet, aby v okamžiku vstupu do EU mohla domácí zemědělské a potravinářské výrobky propagovat. „Jsme připraveni z hlediska lidské kapacity i financí,“ zdůraznil ředitel fondu Jan Höck. Jak poznamenal, nová agentura samozřejmě nemůže být hned na úrovni Rakouska, kde se SZIF stejně jako v Maďarsku inspiruje. Rakouská marketingová agentura vznikla při platební agentuře, časem se stala její dceřinou společností. „Naše představa vychází z modelu jedné platební agentury, je tu logická návaznost na fond, který organizuje trh. Nutná je také kontrola a zde předpokládáme spoluúčast našich regionálních pracovišť,“ tvrdí Höck.
Podle Koberny by však nová agentura měla být samostatná, nikoli přiřazená k SZIF. „Letos by měla fungovat jako zvláštní oddělení na ministerstvu zemědělství, z něhož by od 1. ledna 2004 vznikla nezisková organizace,“ uvedl Záhorka, který se také přiklání k této variantě, aby se později nesměšovaly státní a soukromé peníze. „Marketingová agentura není zahrnutá ani v projednávané novele zákona o SZIF,“ podotkl.
„Na možné podobě agentury pracujeme a pokud bude rozhodnuto, že tuto věc bude administrovat někdo jiný, předáme mu poznatky, které jsme získali,“ řekl Höck. Nedovede si však představit, že by státní peníze spravovala jiná než státní organizace.
Zřejmě všichni se shodují, že propagaci domácích potravin by měl v počátcích hradit stát. Na letošek je v rozpočtu MZe vyčleněno 50 milionů korun formou přímé dotace. „Je v zájmu státu, aby v počátcích touto formou přispíval na odbyt zemědělské produkce. Jistě je to výhodnější, než se stále snažit podporovat primární zemědělskou produkci a prodávat ji za světové ceny,“ míní ředitel potravinářské komory. Podle tajemníka agrární komory se podnikatelé těžko přesvědčují, že je užitečné dávat na propagaci peníze. „Zkoušeli jsme to a nikdy neuspěli,“ poznamenal.
Návrh potravinářů má podle Koberny asi nejblíže k finskému modelu, kde se agentura rozbíhala se stoprocentní – a velmi silnou - podporou státu. „Když začala dobře fungovat, přešlo se k rozdělení financování – polovinou přispíval stát a polovinou soukromý sektor. Teprve po pěti letech vše zůstalo na podnikatelích,“ doplnil.
Bez státních peněz se musí obejít rakouská agentura. „Její roční rozpočet je asi 15 milionů eur a nejvíce prostředků přichází z produkce mléka a masa, “ uvedla mluvčí SZIF Jitka Sluková, která působení této společnosti poznávala přímo v Rakousku. „Příspěvky povinně odvádějí jatka a mlékárny, od nichž se nejsnadněji vybírají – říkají tomu hrdlo lahve. Záleží na zpracovatelích, jak tyto odvody promítnou k prvovýrobcům. Na jedné straně strhnou chovateli jedno euro za stokilové prase, ale za jakostní značku dostane zase tři eura navíc,“ uvedla příklad. Tamní agentura, která používá pět značek jakosti, známku bio a označení původu, má s 18 tisíci zemědělci smlouvy o zvyšování kvality.
Na co se zaměří propagace českých potravin, musí podle Záhorky rozhodnout marketingoví odborníci. „Neměla by být asi na trvanlivé mléko, konzervy, ale spíše na obor. Lidem by se mělo třeba sdělit, že BSE neznamená malér. Tak to dělají v Německu, kde dávají spoustu peněz na obnovu spotřeby hovězího. Vždy podporují komodity, jejichž odbyt vázne,“ uvedl.
