Na zlepšení kvality vody a protipovodňová opatření má jít v příštích šesti letech z evropských fondů přes 21 miliard korun a možná ještě víc. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) se chce zaměřit na problémy se zadržováním vody v krajině, s nimiž se Česko v posledních letech potýká. Ministr životního prostředí Richard Brabec plánuje s ministerstvem zemědělství a vnitra do konce září proto předložit vládě klíčovou strategii pro boj se suchem.
Ve středu jde Brabec na vládu se žádostí o schválení nadlimitní zakázky pro Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, kde sídlí experti na povodně a sucho. Chce do roku 2017 posílit kompetence i rozpočet této resortní organizace až o 90 milionů korun. "Chtěl bych, aby ústav byl organizačním lídrem projektu," řekl Brabec.
Protože se v současném programovacím období operačního programu Životní prostředí nevyužily všechny evropské peníze, v mnoha obcích nad 2000 obyvatel se nestihly dobudovat čističky odpadních vod, ačkoli to Brusel již před třemi lety po Česku požadoval.
"Musíme navázat na to, co bylo. Budeme mít ale míň peněz. V obcích nad 2000 obyvatel se bude pokračovat v budování čistíren odpadních vod, odtokových systémů a vodovodního vedení a s tím související vodohospodářské infrastruktury," uvedl ministr.
"Chceme obnovovat starší nádrže a rybníky, které jsou dávno vyschlé a zničené, a snažit se vodu v krajině více udržet, ačkoliv určitě peníze nebudou dostačovat na všechno," podotkl. Konkrétně na podporu přírodě blízkých opatření má jít téměř šest miliard korun. Mnohá protipovodňová opatření, jako třeba suché poldry a nivy, se totiž mohou využít v době povodní i sucha. Peníze musí ale ještě schválit Evropská komise.
MŽP vypsalo takzvanou fázovací výzvu, aby se první etapa velkých projektů stihla nejpozději do konce příštího roku. Češi by tak mohli několik miliard získat ještě z končícího programu. Záležet ale bude na tom, jak dobře budou jejich projekty připraveny.
Evropské peníze mají směřovat i na povodňovou ochranu obcí, jako třeba protipovodňové zdi. Kvůli suchu se naopak má využívat dešťová voda ke splachování a zalévání zahrad. Mezi odborníky k diskutovaným opatřením proti suchu patří, v případě extrémního dlouhotrvajícího nedostatku vody, i možné zvýšení poplatku za čerpání podzemní vody nebo nárazové zdražení pitné vody či zpomalení výroby v továrnách.
O nápravu vodního režimu v krajině, zadržení vody a zpomalení jejího odtékání do nižších poloh, se snaží například Správa Národního parku Šumava. "Požádali jsme už o dotace na revitalizace mokřadů. Jde o revitalizace Žlebského potoka, rašelinišť na Zhůřském potoce, Jedlového potoka a Uhlíkovského potoka. Mimo něj, kde čekáme na výzvu, jsou ostatní podány jako žádosti na OPŽP," řekl ředitel NP Šumava Pavel Hubený.
Klíčová strategie proti suchu má řešit také integrovaný záchranný systém, kritické zásobování vodou a vzájemnou pomoc mezi regiony. "Dnes takový koncepční materiál v ČR chybí. Nikdo to nikdy koncepčně nepopsal a já se o to chci s kolegy ministry pokusit," dodal Brabec.*
