Problémem českého potravinářství je podle ministerstva zemědělství málo rozvinutý zpracovatelský průmysl. Ministerstvo chce proto podpořit investice potravinářských podniků do zpracovatelských kapacit. Podle Kamila Bílka z ministerstva zemědělství je potřeba klást důraz na to, aby se v Česku vyráběly potraviny s vyšší přidanou hodnotou. Jako hlavní příklad uvedl mlékárenský průmysl.
Ač je ČR soběstačná ze 130 procent v produkci mléka, saldo zahraničního obchodu je záporné a činí tři miliardy korun kvůli velkému dovozu tvarohu a sýrů, řekl včera na Techagru v Brně na konferenci o potravinářském průmyslu.
Příklad podle Bílka ukazuje, že se vyváží surové mléko a u nás nejsou dostatečné zpracovatelské kapacity. Přitom u komodit, u nichž je soběstačnost pod sto procenty, je únik přidané hodnoty ještě vyšší. Týká se to nejvíce vepřového masa, u něhož je soběstačnost 55 procent, či drůbežího masa. Například u vepřového je záporné saldo jedenáct miliard korun, přitom se více živých prasat vyveze než doveze. Proto chystá ministerstvo podporu rozvoje zpracovatelských kapacit. Některá podpůrná opatření se podle Bílka už podařilo spustit a další se chystají. Podpora živočišné výroby z národních zdrojů v posledních třech letech roste. Zatímco v roce 2014 to bylo 1,2 miliardy korun, loni 1,6 a letos to bude 1,9 miliardy, řekl.
Souběžně s podporou investic do zpracovatelského průmyslu je dlouhodobější snaha dostat se v některých komoditách na hranici soběstačnosti. Vedle vepřového a drůbeže například také v produkci ovoce, zeleniny či brambor. U cukrové řepy a u výroby cukru bude snaha udržet stávající produkci do roku 2030. "Od letoška se také podařilo navýšit podporu z evropských peněz místo ročního příspěvku 200 milionů na 400 milionů korun pro zemědělce.*
