S mlékaři musíme jednat, jedině touto cestou, nikoli jednostranným vyhlášením můžeme prosadit přijatelnou cenu mléka pro prvovýrobce, uvedl v rozhovoru Miloš Pazderka, nový předseda představenstva odbytového družstva Mlecoop.
Mlecoop má po nedávné členské schůzi nové vedení, vy jste se stal novým předsedou. Co dalšího se v celostátním odbytovém družstvu změní?
To hlavní, oč se budeme nyní snažit, je nalézt rozumnou řeč s mlékárnami a vyjednat přijatelnou cenu mléka pro prvovýrobce. Tvrdím totiž, že s mlékaři musíme jednat a jednat, vzájemně si vysvětlit naše a jejich pozice. V žádném případě se nenechám propůjčit k tomu, co se stalo vloni na mlékařském fóru, kdy se ve Větrném Jeníkově vyhlašovala cena za litr mléka 8,50 koruny, a víme, jak vše dopadlo. Cena mléka není politická záležitost, ale obchodní a pro obchod vždycky musejí být dva. Snaha komunikovat s mlékaři má již konkrétní podobu - 27. září se v Jihlavě sejdou představenstva Mlecoopu a Českomoravského svazu mlékárenského. Nečekám, že bychom se hned dohodli na tom, co se nepodařilo za celý rok, ale je důležité zahájit konkrétní rozhovory.
Co při nich bude chtít vyjednat Mlecoop?
Myslíme si, že nákupní cena mléka by se mohla zvýšit ještě teď na podzim. Měla by přesáhnout osm korun za litr a prostor pro to je, když výroba mléka se v tomto období snižuje. Pak také začneme hledat nějaké řešení pro příští rok.
Nákupní cena mléka zůstane to jediné, co bude družstvo sledovat?
Hlavní cílem musí být sjednotit sedláky, přesvědčit je, že Mlecoop dokáže něco ovlivnit tak jako Agropork, i když obchoduje se čtvrtinou vepřového masa. Zemědělci by si měli uvědomit, že nelze jen stát stranou a čekat, co my domluvíme, a oni pak dostanou stejnou cenu. Pokusím se také udělat něco pro to, aby bylo možné rozumné saldování kvót právě přes mlékařská družstva. A k obavám mlékáren, že si Mlecoop bude diktovat obchodní podmínky, musím říci, že nejsou namístě. Slova o tom, že sedláci si budou diktovat, co budou chtít, je jen klamání lidí. My si nemůžeme říci o nějakou nereálnou cenu za mléko.
Kam by se tedy měla cena mléka posunout?
Ve shodě s mlékárnami se budeme snažit najít rozumnou cenovou hladinu, aby produkce mléka byla rentabilní pro průměrné zemědělské podniky. Nepotřebujeme zajišťovat rentabilitu pro podprůměrné výrobce, ti ať mléko nedělají. Není ale možné, aby jen špičkoví měli zisk a průměrní producenti už byli pod nákladovou cenou, která je dnes evidentně nad osm korun za litr. V našem podniku (pozn. red.: Miloš Pazderka je ředitelem ZD Dobruška a mj. předsedou mlékařského družstva Podorlicko) máme průměrnou užitkovost od 400 dojnic 8500 litrů, myslím, že mléko dělat umíme, a rozhodně se v nákladech nevejdeme do osmi korun.
Nejen Mlékařské a hospodářské družstvo JIH, ale i některá další porušila stanovy celostátního družstva tím, že obešla Mlecoop a uzavřela smlouvy na letošní rok přímo s mlékárnami. Jak tuto záležitost vyřešíte?
Členská družstva, která neobchodují přes Mlecoop, písemně upozorníme na neplnění povinností a dáme jim lhůtu do 31. ledna příštího roku, aby tento nedostatek odstranila. Jinak je bude čekat vyloučení. Přejeme si, aby se Jihočeši zapojili do společného obchodování. Ne, že by to bez nich nešlo, ale nebylo by to dobré. Vzájemně jsme se také dohodli na tom, že mlékařská družstva, která porušila naše pravidla, nedají své kandidáty do představenstva Mlecoopu. Namísto jedenácti má tedy představenstvo zatím deset členů a rezervujeme místo pro zástupce jihočeského družstva.
Kolik odbytových družstev se takto provinilo?
Mlecoop má celkem 18 členů, centrálně jich obchoduje pouze 13. Členem může být výhradně právnická osoba, která obchoduje s mlékem, ale nevyrábí jej. Nově platí, že váha hlasů na členské schůzi se již neodvozuje od množství zobchodovaného mléka, ale každý člen má stejný hlas. Nejde totiž o to, kdo bude Mlecoop ovládat, ale o to, dokázat vyjednat s odběrateli cenu přijatelnou pro zemědělce.