„Zpracovatelský průmysl je nucen se pohybovat a fungovat v prostředí, jenž na straně dodavatelů jeho suroviny nemá daleko k centrálně plánované ekonomice a na druhé straně je ovlivňováno obchodními řetězci, které dávají tvrdé tržní podmínky,“ popsal současné postavení mlékáren Oldřich Obermaier, ředitel TPK Hodonín.
„Ve vztahu k zemědělské prvovýrobě máme stanovenou poměrně vysokou minimální garantovanou cenu na nízké parametry kvality suroviny. Počítá se s tím, že budeme určitým způsobem determinováni kvótami a ještě se buduje družstvo Mlecoop, které by chtělo mít monopol na prodej mléka. To je v podstatě diktát cen,“ povzdechl si a pokračoval: „My bychom chtěli platit nízkou cenu základní a vysoké příplatky, aby motivovaly zvyšování kvality, množství mléka na jednom místě apod. Vysoká cena stanovená ministerstvem paradoxně brání nárůstu cen přirozenou cestou, a to zvyšování plateb za dobré mléko a dobrým producentům.“
Obermaierovi se nelíbí, že se kvůli Evropské unii snažíme zavést kvóty, od nichž Unie v roce 2006 nebo 2007 odstoupí: „Kvóty EU začala používat, aby snížila produkci mléka, kterou nebylo možné udat bez obrovských subvencí. My se ale snažíme zavádět kvóty na omezování výroby v situaci, kdy máme výrobu nižší, než je objem mléka, kterého chceme dosáhnout při vstupu do EU,“ poznamenal s tím, že by určitě nebyl problém, aby si ČR při jednání s EU právě u mléčných kvót vyjednala výjimku nebo přechodné období do doby, než je EU zruší. „U nás je stále nadprodukce mléka a přebytek zpracovatelských kapacit. Transformace v mlékárenství nebyla dokončena a zavedením kvót se bude tento stav stabilizovat. A jestliže už kvóty zavedeme, pak musí být koncipovány stejně jako v EU, tedy na množství mléka, a ne ve vazbě na počet krav nebo plochu zemědělské půdy, jak se někdy ozývá,“ upozornil.
Mlékařství je podle Obermaiera perspektivní obor, který má smysl pro zemědělce, mlékárny i spotřebitele. Proto vítá jakoukoli iniciativu na podporu mléka: „Pokud bychom měli na tento účel platit určitý obnos ze zpracovaného objemu mléka, jsem pro, ale zajímá mne, jak se tyto peníze využijí. Souhlasím s celoplošnou podporou mléka a mlékárenských výrobků obecně, ne však s tím, aby byla propagace zaměřena jen na určité výrobky, které třeba naše mlékárna nevyrábí.“
Léta se u nás říká, že by bylo dobré propojit zpracovatelský průmysl se zemědělskou prvovýrobou. „Ve světě tak tomu ale není, alespoň ne ve větším měřítku. Ve Francii se nedávno velká družstevní mlékárna dostala do vážných potíží, takže francouzská vláda, aby zabránila jejímu krachu požádala soukromou firmu, která byla jejím minoritním vlastníkem, aby ji řídila. A tato firma dostala zmíněnou společnost z červených do černých čísel. Důvod je jasný. Mlékárny se snaží nakoupit mléko za co nejnižší cenu, zemědělci se zase snaží za co nejvyšší obnos prodat. Proto nemůžeme být na jedné lodi. Potvrzuje se to i u některých našich mlékáren vlastněných zemědělci,“ uzavřel Obermaier.
