Podzimní práce mají v soušasné době zpoždění větší než dva týdny. Je také možné, že úroda, která dosud není zklizená, se bude muset zaorat.
Značné rozdíly v tempu sklizně obilovin hlásí územní odbory
ministerstva zemědělství ve 12 okresech Středočeského kraje.
Zatímco na Nymbursku a Mělnicku již žně skončily, na Berounsku bývá sklidit zhruba 15 procent a na Benešovsku více než deset procent ozimé pšenice. V dalších okresech však zůstává na polích pouze zhruba 0,5 procenta až tři procenta ozimé pšenice. Lze předpokládat, že tuto část úrody zemědělci kvůli plísním zaorají.
Kvůli deštivému počasí žně neskončily ani na Jičínsku a
Trutnovsku. Na posekání čeká nejméně 1000 hektarů obilovin, které e zřejmě z velké části budou muset zaorat. Mokro výrazně snižuje i kvalitu cukrovky, která má malou cukernatost. Podzimní polní práce v okresech mají kvůli mokru nejméně třítýdenní zpoždění.
V níže položeném Královéhradecku skončila sklizeň obilovin
začátkem září. Hektarové výnosy v hradeckém okresu jsou vyšší než oni, kdy sklizeň negativně ovlivnilo sucho. Například u ozimé šenice, která tvoří asi tři čtvrtiny všech obilovin, výnos vrostl o pětinu na 6,1 tuny z hektaru.
Deštivé počasí brzdí zemědělské práce také v Pardubickém
kraji. Na Chrudimsku je sklizeno zhruba 98 procent obilím
posetých ploch. Kvůli mokru zde navíc zemědělci prakticky ještě nevjeli do cukrové řepy, v zemi zatím zůstávají i některé
brambory. Zejména žitu pak hrozí klíčení v klasech.
Na Orlickoústecku zemědělci sklidili asi 85 procent obilných
ploch a kvůli dešťům již zhruba tři týdny nevjeli do polí.
Sklizně jsou až o měsíc opožděné, plodiny jsou zasažené plísněmi.
Podobné problémy mají i zemědělci Svitavska, kde je například u ovsa sklizena prozatím jen polovina ploch. Na Pardubicku mají dosud zemědělci na polích přes 1000 hektarů obilovin a řepky, tedy tři až čtyři procenta z původních ploch.
Ani zemědělci v Moravskoslezském kraji nestačili kvůli
špatnému počasí ukončit sklizeň obilovin. Setí podzimních
obilovin má zhruba dvoutýdenní zpoždění. Na polích zůstává kolem 1000 hektarů obilovin. Rovněž zbývá vytrhat některé plochy lnu.
Na Frýdecko-místecku začala sklizeň brambor, které mokrem utrpěly a začínají hnít. Na Uherskohradišťsku nastanou kvůli počasí problémy možná u slunečnice. Na Zlínsku mají potíže se sklizní kukuřice na siláž, zpožděné je rovněž setí ozimů. Zemědělce na Kroměřížsku čeká sklizeň cukrovky, kukuřice a setí ozimů.
Na polích Vysočiny zůstává nesklizeno přes 2000 z celkem
27.375 hektarů osázených obilninami. Průběh letošního počasí má vliv na kvalitu a výnosy, které šly rychle dolů. Kraj, který se tradičně podílí třetinou na celorepublikové sklizni pozdních konzumních brambor, sklidil prozatím pět procent této komodity.
Obvykle je v této době sklizena až třetina ploch.
Přes nepřízeň počasí se naopak podařilo zemědělcům v
Jihomoravském kraji sklidit obiloviny na všech osetých plochách. Kvalita by měla být spíše průměrná. Na Břeclavsku trápí pěstitele nejvíce snižování cukru ve zrajících hroznech. Mokrá půda v kraji rovněž blokuje úpravu půdy pro setí ozimé pšenice. Na Znojemsku však stihli zemědělci zasít veškeré plochy řepky.
Veškerou úrodu obilovin sklidili i zemědělci na Litoměřicku.
V regionu se pěstují obiloviny na více než 36,6 tisíce hektarů.
Největší plochu zaujímá ozimá pšenice s 18,4 tisíce hektarů. Její výnosnost činila 5,3 tuny na hektar, odhady ale počítaly s výnosy asi 5,5 tuny pšenice na hektar. Snížení výnosů způsobily zejména dlouhodobé deště. V současné době zemědělci sklízejí řepku.
