Menu
e-shop
Největší škody napáchal mráz na konci dubna v jihomoravských ovocných sadech na Znojemsku, výrazně však postihl i další okresy. Meruňky někde zlikvidoval kompletně, jablka minimálně z poloviny. Předseda Ovocnářské unie Moravy a Slezska Ivo Pokorný se domnívá, že letošní rok může být pro některé pěstitele zlomem, kdy začnou svoji činnost utlumovat, protože ceny, za které ovoce prodají, jsou příliš nízké.
Na Znojemsku mráz poškodil 80 procent jablek, meruněk 90 až 100 procent. Na Břeclavsku je poškození meruněk okolo 90 procent, u jablek hlásí velké firmy 50 až 60 procent. Na Hodonínsku hlásí poškození jablek okolo 80 procent. Podobně je na tom Brněnsko. Jižní Morava dopadla v Česku nejhůře, protože díky teplejšímu podnebí byly stromy vykvetené nejdéle.
Ovocnáři oficiálně oslovili i ministra zemědělství Mariana Jurečku se žádostí o případnou pomoc. Ministr se podle Pokorného zajímá o údaje, ale jestli skutečně nějaká pomoc bude, to se nyní ještě neví.
Zemědělci již také v Česku vyzkoušeli či zkoušejí více či méně úspěšné metody, jak sady před mrazy ochránit. Ty nejúčinnější jsou nejdražší. Jak řekl Pokorný, v Itálii funguje mikropostřik, který je nad stromy a musí se pustit před mrazem a vypnout, až když poleví. Vodní mlha stromy chrání, náklady jsou však 300 000 až 400 000 korun na hektar. Z Itálie se také letos objevily na internetu obrázky, na nichž vinaři pálí na vinicích gelové svíce, které dokážou zakouřit sad a uchránit stromy od mrazu až minus 2,5 stupně. Jedno zapálení stojí okolo 30 000 korun na hektar. Dá se také pálit sláma či pořez ze stromů. Pokorný o účinnosti těchto metod však pochybuje.
Klíčovým ochranným faktorem je však podle něj správné umístění sadů, což jihomoravské splňují. Ekonomika pěstování ovoce je na hraně. Proto je šance něco udělat spíše jen z dotací. Výkupní ceny se za dvanáct let nezměnily, případně i klesaly, naopak požadavky jsou vyšší," konstatoval Pokorný.*
