
Vláda schválila rozšíření území v okolí potoků a řek, na kterém musí zemědělci hospodařit v určitém režimu, který více chrání vody před znečištěním dusičnany ze zemědělství. Do těchto takzvaných zranitelných oblastí spadá zhruba polovina zemědělské půdy v ČR. Vláda ve středu schválila, že území rozšíří o 12 nových oblastí, tedy 40 katastrálních území, a projednala také úpravu způsobů hospodaření. Změní se například limity dusíku v hnojivech používaných ve zranitelných oblastech. Vyplývá to z tiskové zprávy ministerstva zemědělství (MZe).

Vymezení oblastí a dodržování opatření povinně zavádí pro všechny členské státy unijní předpis, takzvaná nitrátová směrnice. Jejím cílem je nejen snížit znečištění dusičnany ze zemědělství, ale také mu předcházet. MZe uvedlo, že způsoby hospodaření a další opatření upravilo v reakci na postupující klimatickou změnu a nárůst podzimních teplot.
Naposledy vymezil stát tyto oblasti v roce 2019, jejich rozloha tehdy dosahovala 42 procent plochy Česka, což byl nárůst oproti roku 2015 o 0,1 procenta. Ze zemědělské plochy tvořily zranitelné oblasti téměř poloviční podíl. Podle mapy zveřejněné ministerstvem zemědělství přibyly v roce 2019 zranitelné oblasti například na Tachovsku, Rakovnicku nebo okolí Vlašimi.
Směrnice zakazuje v určitém období používat hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem, nově bude zákaz platit od konce listopadu místo od poloviny měsíce. Úřad v tiskové zprávě mimo jiné uvedl, že zemědělci nebudou moct pěstovat například kukuřici nebo cukrovou řepu ve vzdálenosti menší než 25 metrů od ochranného pásma vodních zdrojů prvního stupně, což má zabránit půdní erozi a znečištění vod. "O úpravě nitrátové směrnice jsme diskutovali se zástupci zemědělců i odborníků. Uspořádali jsme také semináře, na kterých jsme předem zemědělce informovali o novinkách, které implementace směrnice zavede. Změny začnou platit od července letošního roku," řekl ministr zemědělství Marek Výborný.*