Tématem číslo jedna jsou stále povodňové škody a jejich náhrady. Blíží se ovšem doba, kdy se bude rozhodovat o státním rozpočtu na příští rok a také o podporách pro zemědělství.
Resortní ministerstvo zatím nebude veřejnosti sdělovat, jaké návrhy dotačních pravidel a podpůrných programů připravuje pro jednání o státním rozpočtu na rok 2003. „Návrh prochází připomínkovým řízením,“ uvedl mluvčí ministerstva zemědělství Martin Severa s tím, že uvolnění bližších informací je otázkou několika příštích týdnů.
Budoucí podobě dotací se už během léta věnovala Agrární komora ČR (AK) a nyní přichází s materiálem, který vypracovala její ekonomická komise s využitím námětů z okresů a regionů, členských svazů i organizací stojících mimo komoru. „O návrzích již také jednalo představenstvo AK s ministrem Palasem a průběžně jsme je konzultovali s odborníky ministerstva,“ oceňuje komunikaci s Těšnovem předseda ekonomické komise Jan Ptáček. Předkládané změny charakterizuje jako kosmetické, až na jednu zásadní – tou má být zavedení přímých plateb na hektar orné půdy. Komora jejich vyplacení žádá už pro letošní rok, aby se zmírnil výpadek v příjmech, který avizují zemědělci. „Pro letošek požadujeme výši 1200 korun na hektar, příští rok pak 1800 korun,“ upřesnil Ptáček. Komise se podle něho snažila přiblížit systém podpůrných nástrojů tomu, co platí v EU, a současně chtěla zapracovat minimum změn, protože rok 2003 chápe jako přechodný. „Sledovali jsme také zjednodušení pravidel, aby byly administrativně méně náročné,“ poznamenal.
Zemědělci, kteří si často stěžují na bující byrokracii a stále náročnější agendu při vyřizování dotací, nemohou podle prvního náměstka ministra zemědělství Dušana Vaňka počítat s tím, že v EU to budou mít snadnější. „Naopak, tam je ještě větší moloch. Co ale my můžeme udělat a začal jsem na tom už pracovat, je sjednocení termínů pro podávání žádostí, aby zemědělec nemusel několikrát obcházet všechny úřady a instituce,“ slibuje Vaněk.
Komora dále přichází s myšlenkou, aby stát podporoval činnost jen takových odbytových organizací, které mají jistý vliv, a nerozmělňoval finanční zdroje mezi malá sdružení. „Příspěvky by dostávaly odbytová družstva, která mají obrat alespoň miliardu korun, nebo desetiprocentní podíl na trhu s danou komoditou,“ doplnil Ptáček. Chovu skotu by měla podle ekonomů AK pomoci vyšší kompenzační platba na za litr mléka. U tzv. zelené nafty doporučují nerozlišovat spotřebu mezi rostlinnou a živočišnou výrobou, neboť určit hranici mezi nimi je podle Jana Ptáčka někdy problematické.
Agrární komora se shoduje s Asociací soukromého zemědělství ČR (ASZ) v tom, aby se pro příští rok rozšířil podíl půdy uváděné do klidu. Zatímco AK chce zvýšit současné rozpětí pět až deset procent na pět až patnáct a sjednotit dnešní platby na hektar 5500 a 7000 korun na vyšší sazbu, ASZ navrhuje povinně uvádět do klidu deset procent půdy. „Navíc by se na těchto pozemcích neměly pěstovat řepka a další plodiny, které se sklízejí a dále využívají ve zpracovatelském průmyslu. Jinak je to půda v klidu jen iluzorně,“ tvrdí předseda ASZ Stanislav Němec. Asociace bude znovu prosazovat nový dotační titul na podporu agroturistiky, se kterým loni neuspěla. Více připomínek má k dotačnímu programu pro mladé začínající zemědělce. „Měl by se zjednodušit mechanismus vyřizování žádostí a hlavně stanovit pevné procento dotace. Trváme na zrušení podmínky vzdělání a praxe a nebylo by také od věci přidat na tento účel finanční prostředky,“ uvedl Němec. S dotacemi pro mladé by ASZ po vzoru evropských zemí svázala i podporu pro sedláky, kteří odcházejí do důchodu. „U všech dotačních titulů by se měla obnovit podmínka, že žadatel má vypořádané restituční a transformační závazky,“ zdůraznil Němec.
