Péče o cennou přírodu ve vznikající Chráněné krajinné oblasti Brdy má už jasné obrysy. Na ministerstvu životního prostředí skončilo meziresortní připomínkové řízení k návrhu vyhlášky, která stanovuje čtyři zóny ochrany přírody. Platit by měla začít od 1. ledna příštího roku. Vznikne tak zvláště chráněné území o rozloze 345 kilometrů čtverečních, v místech vojenského újezdu, který se koncem roku zruší. Vytvoření nové CHKO se dotkne katastrálních území 34 obcí.
Vojenský újezd Brdy navštíví tuto středu ministři životního prostředí a obrany Richard Brabec a Martin Stropnický. "V Jincích se sejdou se starosty obcí, aby projednali aktuální stav vyhlašování CHKO Brdy, stav projednávání budoucí zonace či postup čištění území od vojenské munice," informovala mluvčí MŽP Petra Roubíčková. Jednat budou i o možných turistických trasách, cyklotrasách a turistickém vybavení oblasti. Obce se mohly k vyhlášení CHKO vyjádřit už v roce 2013. Její součástí nechtěly být Sedlice, Míšov a Borovno. MŽP jim podle náměstka Vladimíra Dolejského vyšlo vstříc. Zastavitelné a zastavěné území obcí v CHKO přeřadilo do čtvrté zóny, aby se neomezil jejich rozvoj. Doporučující připomínky k zónám měl Rožmitál pod Třemšínem a vyjádřila se i obec Strašice, která ale zřízení CHKO Brdy podle Dolejského podporuje. Celým katastrálním územím spadá do CHKO pouze obec Míšov. V několika případech zasahují do oblasti svým zastavěným územím obce Nové Mitrovice a Čížkov. Další obce se nacházejí po obvodu mimo území navrhované CHKO, přičemž do navrhované CHKO zasahují pouze jejich katastry. Z celkové rozlohy CHKO zaujímají až 86 procent lesy, z nich největší část je ve vlastnictví Vojenských lesů a statků ČR (75,9 procenta). První zóna CHKO, která se bude rozkládat na 12 kilometrech čtverečních (3,5 procenta), zahrnuje nejzachovalejší části ekosystémů. Žijí zde například vzácní raci kamenáč a říční, skokani štíhlý a ostronosý nebo užovky hladká a obojková.
Stav brdské krajiny se zakonzervoval z 20. let 20. století, kdy zde vojenský újezd vznikl. Díky tomu se vytvořily velmi vzácné plochy, které by tu jinak nebyly, napsal server Ekolist.cz. V Brdech jsou dosud podmáčené louky, na kterých rostou například silně ohrožené kosatce sibiřské. Roste zde ale i rosnatka okrouhlolistá a suchopýr pochvatý. Přítomnost tanků prospívala i živočichům, těžká technika za sebou zanechávala podle přírodovědce Ondřeje Sedláčka z Univerzity Karlovy mozaiku různě velkých tůní. V mělkých a teplých tůňkách našly místo vhodné k životu ohrožené kuňky žlutobřiché, uvedl server. Například ministr Brabec navštíví nejvýznamnější plochy bezlesí, jako jsou Padrťské rybníky a oblasti, kde žije největší dravec v ČR - orel mořský.
V první a druhé zóně se podle návrhu kupříkladu nebudou smět používat biocidy, měnit vodní režim či provádět velké terénní úpravy. Tato omezení se mají dotknout zhruba 15 procent navrhované CHKO. "Pravidelná údržba luk, kdy nedojde ke snížení počtu rostlinných a živočišných druhů na louku vázaných, takovou zakázanou činnost nepředstavuje," řekl Dolejský. Z titulu existence CHKO nevyplývá žádné omezení vstupu lidí.*
