Naši farmáři čerpají rady ponejvíce u svých kolegů a sousedů. Pramenem informací jim naproti tomu jsou hlavně tištěné materiály. Jak uvedl na semináři „Budoucnost poradenského systému v Evropě“ Milan Slavík z České zemědělské univerzity, vyplývá to z výzkumu, v němž odpovídali čeští zemědělci z farem různých velikostí i manažeři družstev a společností.
Pro odborné konzultanty a poradce je zajímavé další zjištění zmíněného průzkumu: jako zdroj informací jsou tito lidé až na místě šestém, lépe si vedou pokud jde o rady - tam obsadili místo čtvrté. I z toho je podle Maurice Rollse z Univerzity Reading ve Velké Británii patrné, že poradci musejí do budoucna počítat s tím, že nebudou jen rozdávat užitečné informace, ale budou je muset přímo zpracovat do konkrétní rady. Odborné poradenství nabývá na důležitosti úměrně tomu, jak se blížíme ke vstupu do Evropské unie. Společná zemědělská politika (SZP) sice disponuje značnými prostředky, ale je nutné, aby zemědělec uměl na tyto prostředky dosáhnout, aby se nenechal odradit byrokracií, která je nutně provází. Rolls tuto situaci přiblížil na příkladu dvou farmářů hospodařících ve Velké Británii na podobných farmách stejného zaměření ležících prakticky vedle sebe. Zatímco jeden kromě běžných příjmů ze své farmy pobíral i dotace na opravu zídek, které dokreslují anglickou krajinu, a dařilo se mu poměrně dobře, druhý tyto dotace nečerpal a stěžoval si na malé příjmy. Papírování a byrokracii kolem dodací však odmítal podstoupit. Privatizaci poradenských služeb v Británii podle Rollse doprovázely obavy, že zemědělci přestanou mít o služby, které budou muset platit, zájem,. „Opak byl však pravdou,“ konstatoval Rolls a dodal, že britský farmář zaplatí v průměru za poradenské služby za rok zhruba 55 tisíc korun. „Musí si však dobře zkalkulovat, zda realizace poskytnuté rady mu vynaložené náklady na poradenské služby nejen zaplatí, ale přinese také zisk,“ podotkl.
A jak je na tom české poradenství? „Potenciál je velice dobrý, máme řadu odborníků, kteří jsou schopni se do poradenské práce okamžitě zapojit,“ potvrdil Emil Machálek z poradenské firmy BioGama, spolutvůrce projektu PHARE „Pomoc při rozvoji národní zemědělské poradenské služby“. Jak uvedl, dnes je k dispozici síť 35 státních poradců, mezi nimiž jsou pracovníci výzkumných ústavů a vysokých škol, dále 270 různých poradenských subjektů, které jsou registrovány na ministerstvu zemědělství a v jejichž řadách působí celkem zhruba 700 osob. Pro realizaci programu SAPARD bylo vyškoleno 120 konzultantů a 220 projektantů. Zemědělcům samozřejmě poskytují informace a rady i zástupci různých firem dodávajících vstupy - stroje, osiva, hnojiva, krmiva, chemické přípravky apod.
Poradce by měl hlavně pro svého klienta neustále vytipovávat všechny možnosti, jak by mohl získat peníze, měl by mu pomoci vyplnit potřebné formuláře a vypracovat podklady, které jsou zapotřebí, mínil Machálek a podotkl, že právě projekty na program SAPARD mohou našim zemědělcům i poradcům pomoci, aby si zvykli na náročné požadavky evropské byrokracie.
