Nicole Fontaine, prezidentka Evropského parlamentu, upozornila parlamenty kandidátských zemí, aby nevinily EU za „tvrdé, ale nezbytné reformy“, kterými musí každý žadatel v souvislosti s přípravami na členství v EU projít.
„Jsem si vědoma toho, že Evropa požaduje, aby všechny kandidátské země vynaložily značné úsilí, což přijetí a implementace pravidel EU – acquis, vyžaduje. Ale nezapomeňte, že převážná většina těchto bolestivých reforem by byla tak jako tak nevyhnutelná, nezávisle na členství v EU, jako například strukturální reformy v oblasti uhlí a oceli nebo zemědělství“, řekla paní Fontaine shromážděným.
„Není rozporu mezi rozsáhlou reformou EU a rychlým vstupem“
Nicole Fontaine se také pokusila odvrátit obavy kandidátů, podle nichž by takto rozsáhlá a komplexní reforma institucí EU (jak je požadováno Evropským parlamentem) nutně zpomalila celý proces rozšiřování.
„Ambiciózní agenda IGC (Inter-Governmental Conference – Mezivládní konference) nevylučuje rychlé rozšíření EU. Jsou to navzájem se doplňující úkoly“, zdůraznila.
Zatímco od většiny kandidátských zemí zaznělo znepokojení nad tím, že rozsáhlá institucionální reforma by mohla zdržet jejich vstup, Evropský parlament požaduje, aby se agenda IGC rozšířila nad rámec tří tzv. „Amsterodamských přebytků“: velikosti a složení Evropské komise, rozložení hlasů v Radě ministrů, možné rozšíření usnášeníschopné většiny při hlasování v Radě.
Naděje na uskutečnění prvních vstupů před příštími volbami v roce 2004
Paní Fontaine znovu zopakovala své přání, aby se do EU začlenilo co nejvíce kandidátů před dalšími volbami v Evropském parlamentu v roce 2004. Zdůraznila význam tohoto termínu, když řekla, že bylo důležité zajistit, aby občané budoucích nových členských států měli možnost účastnit se těchto voleb a co více, aby se jejich zvolení zástupci v EU nominovali do další Evropské komise v roce 2005.
Uniting Europe – č. 96-24. dubna 2000
