Minulý rok byl v základní polní výrobě ještě charakterizován relativně nízkými náklady a dobrými cenami. Letošek však může být pravým opakem. Jsou tady ještě „válečné náklady“, kdy ceny pohonných hmot i minerálních hnojiv byly ještě na vysoké úrovni. Sklízet se ale bude v době, kdy ceny na světových trzích, pokud se nestane něco mimořádného, budou relativně nízko. Uvedl to prezident Agrární komory ČR Jan Doležal na odborném agrárním a potravinářském fóru Jihočeského kraje v Dražicích. Podle něj ceny by so mohly posunout i níž, než byly před začátkem konfliktu na Ukrajině.
Doležal ve své prezentaci rovněž poukázal na to, že například cena mléka klesá, ale náklady na krmiva a další vstupy neklesají. V ovocnářství je pak velký tlak na cenu kvůli dovozům z Polska, podobně je tomu i v chovu prasat. Dotace tak budou potřeba více než vloni. „Za této situace žádáme Ministerstvo zemědělství, aby nesouhlasilo s plánovaným krácením dotací na letošní rok, ale zažádalo o to, abychom zůstali na skutečnosti roku 2022,“ konstatoval prezident Agrární komory na setkání, které zorganizovala společnost Agrotom ve spolupráci s dalšími partnery. V návrhu státního rozpočtu se počítá s krácením finančních prostředků pro resort Ministerstva zemědělství na letošní rok o 2,2 miliardy korun. Většina z toho se má projevit v obálce národních dotací, která vloni činila pět miliard korun, reálně bylo vyplaceno 4,7 miliardy korun. Doležal poznamenal, že dotační podpory z Evropské unie jsou v současnosti nominálně stejné jako v roce 2014. Rostou však požadavky na zemědělce. „Ale podívejme se na jedno euro nebo korunu ve srovnání s rokem 2014. Máme tady nárůst tlaků kvůli pachtovnému. Další věcí je uhlíkové zemědělství, bude se platit za to, že ukládáte uhlík. Pokud budete mít živočišnou výrobu, budete platit uhlíkové povolenky nebo něco podobného,“ shrnul s tím, že není náhodou, že dnes kupují zemědělskou půdu firmy, působící v těžbě surovin nebo výrobě energie. Prezident Agrární komory rovněž upozornil na diskusi o dotaci zaměstnanosti na venkově, která by byla vyplácena formou slevy na sociálním pojištění. „Nyní máme před sebou proces notifikace, který trvá šest měsíců až rok, někdy déle,“ informoval. Podle Doležala se čeští zemědělci dostávají do nezáviděníhodné situace, kdy jim bylo něco přislíbeno a nestihne se to. „Pokud bychom tuto slevu chtěli vyplatit letos, jde to i bez notifikace, ale je třeba to realizovat přes dočasný krizový rámec v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině. Byl prodloužen na roky 2023 až 2024 a umožňuje členským státům to vyplatit i bez notifikace,“ řekl a konstatoval, že jediným omezením je 265 tisíc euro na žadatele a rok, což je zhruba 5,5 milionu korun až šest milionů v závislosti na vývoji kurzu koruny vůči euru. V přepočtu tak jde zhruba o tři miliardy korun, informoval.
