02.05.2000 | 02:05
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Obavy z rozšiřování EU se zvětšují

Těžkosti s přijímáním široce nereformované společné zemědělské politiky v nových členských zemích ve střední a východní Evropě (ZSVE) se stávají hlavní starostí pro Evropskou komisi, jak ukázala také konference novin Agra Europe „European Agricultural Outlook“.

Je jasné, že Evropská unie je tlačena do pozice, kdy musí zřídit systém kompenzačních plateb v nových členských státech, ale že také bude muset zavést přechodné období pro postupné přizpůsobování zemědělské politiky v ZSVE politice společného zemědělského trhu evropské patnáctky.
Ve svém příspěvku na konferenci komisař pro zemědělství Franz Fischler více vyjasnil otázku rozšiřování. V reakci na to, že nové členské státy musí mít stejné právo rozvíjet svůj dlouhodobý výrobní potenciál stejně jako stávající členové, řekl: „Já bych byl ten poslední, kdo by přijal dvourychlostní Společnou zemědělskou politiku“.
Postupné přizpůsobování politiky
Komisař je velmi jasně proti použití přímých kompenzačních plateb v ZSVE. Argumentuje tím, že okamžité zavedení systému by „způsobilo narušení makroekonomiky, sociální nepokoje a neochotu k provedení změny a že by bránilo rozvoji významných zemědělských struktur.“ Komisař ostře naznačil, že bude muset dojít k postupnému přizpůsobení zemědělské politiky nových členů k té, která byla použita při všech předešlých rozšiřování Unie, kromě toho posledního.
Díky současným tlakům žadatelských zemí a neschopnosti vyjednavačů EU pohybujících se na poli politiky bude v nových členských státech pravděpodobně schváleno zavedení systému přímých plateb. Postupná realizace však nebude životaschopná z důvodů, jež Fischler popsal.
Požadované zvýšení podpor v zemědělství vládami první vlny žadatelů o vstup bude v každém případě znamenat problémy pro rozšířenou EU při plnění závazků WTO, týkajících se dotování exportu a domácí podpory. Což vyjde jasně na povrch po srovnání vlivu současných podpůrných opatření a efektu použití režimů podpory EU se současnými mezinárodními závazky 15 EU a nových členských států. Lze také argumentovat tím, že zavedení stávajících režimů dotací 15 EU v ZSVE by překročilo závazek „splatného omezení“ na aplikaci nových opatření podpory zemědělství, schváleného při Uruguayském kole GATT.
Potřeba dotovaných vývozů
Většina ZSVE, které jsou členy GATT/WTO a přijaly závazky podpory a ochrany zemědělství, byla v každém případě blízko svých limitů před tím, než byl zohledněn dopad nových podpůrných opatření, požadovaných 5 vládami ZSVE a předpokládaný efekt CAP.
Přijetí 5 ZSVE bude mít v 15 EU za efekt pravděpodobně snižování objemu dotovaných vývozů, poté, co se Unie rozšíří. Protože je možné, že zvýšená výroba nebude pokryta relativně těsnými limity původně ZSVE schválenými a zvýšené vývozy budou muset plynout do veškerých přebytků dostupných v limitech 15 EU.
Podpora plynoucí do zemědělství v ZSVE narostla jako reakce na dva hlavní faktory: Vládní snahy posílit zemědělství ihned po prudkém poklesu světové zemědělské poptávky po dovozu – pro ZSVE byla situace o to horší, že Rusko se dostalo do finanční krize – a odhodlanost vlád potenciálních nových členů přizpůsobit podpory tržních cen mechanizmům a nešetřit cenovými hladinami 15 EU. Pak bylo dodatečně velmi důležité pokročit ve zvýšení ochrany před dovozy.
Uvalení celních poplatků
Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) ve své zprávě o vývoji zemědělství v ZSVE napsala: „V roce 1998 několik zemí CEFTA podniklo jednostranně zaměřenou akci proti ostatním členům CEFTA na omezení dovozů zemědělských a potravinářských produktů, což vyústilo v narušení obchodních toků mezi členy. Například v roce 1998 Polsko zrušilo většinu preferencí, poskytnutých členským zemím EU a CEFTA. Dovozní přirážka na dovozy z Maďarska se vyšplhala na 20 % u kukuřice, 70 % u pšenice, 83 % u vepřového a 60 % u drůbeže. Česká a Slovenská republika uvalily na dovoz 1 tuny pšenice z Maďarska doplňkový tarif 71 USD, ale zrušily koncem 1998 dovozní clo na krmnou pšenici.
Vztahy mezi Maďarskem a Rumunskem začaly být nervózní poté, co Rumunsko, zavádějící bezpečnostní klauzuli CEFTA, zvýšilo dovozní cla na pšenici a mouku na 60 %, následně po prudké změně v dovozech pšenice. Také vztahy mezi Slovinskem a Maďarskem začaly být nervózní, když Slovinsko zvýšilo sazby na dovozy obilí z Maďarska. Běžná celní sazba členů CEFTA se pohybuje v rozmezí 15 – 25 %.
Zvýšené dotace na export
Rozpočtové náklady na zemědělství v 5 ZSVE podstatně vzrostly v letech 1998-99. „Čelíce klesajícím cenám na světovém trhu a značnému narůstání dovozů odpovědělo několik zemí v oblasti navýšením dovozních tarifů, vývozních dotací, minimálních cen, intervenčních nákupů a přímých plateb,“ poukázala OECD.
„Několik ZSVE například zvýšilo dotace na vývoz u zemědělských exportů v roce 1998, konkrétně ČR, Litva, Maďarsko, Slovensko a Slovinsko. Většina dotací na export byla poskytnuta na produkty z hospodářských zvířat, zvláště výrobky z mléka a vepřového masa, zatímco některé ZSVE, např. ČR a Maďarsko podpořily export také prostřednictvím vývozních úvěrů. Polsko zvýšilo dovozní tarify na dovoz pšenice, kukuřice a cukru z ostatních zemí CEFTA“.
Na vývoj zemědělské politiky OECD reaguje takto: „Politická opatření ve většině ZSVE, zejména v těch zemích, které jsou v první vlně pro vstup do EU, pokračují v přibližování k politice zaváděné v EU, nejzřetelněji v oblastech přímých plateb a strukturálních opatřeních.“
Náklady v zemědělství se zvýšily
Ve většině ZSVE zřetelně vzrostly výdaje na zemědělský sektor v roce 1998 v porovnání s rokem 1997. Česká republika a Slovinsko zvýšily své původně navrhované výdaje na zemědělství v roce 1999 o 13 % oproti roku 1998, z velké části díky nárůstům přímých plateb výrobcům. Ke konci 1998 ohlásila estonská vláda další změny v zemědělské politice, aby přiblížila domácí politiku CAP. V doplňku k převedení přímých plateb na chovatele dobytka a rostlinnou výrobu byl také zřízen intervenční výbor pro zemědělské produkty. Během přechodného období mělo Estonsko ze všech ZSVE nejnižší podíl na státním rozpočtu věnovaném zemědělství. Jakkoli se v roce 1998 situace změnila a výdaje na zemědělství se zvýšily na 5 % z celkového objemu.
Nárůst objemu výroby je nevyhnutelný
Tato opatření musí nevyhnutelně způsobit nárůst výroby. Zatímco současné odhady Komise k vývoji zemědělské produkce a trhů v ZSVE počítají, že organizace společného trhu EU nebude zavedena dříve než roku 2006, Ministerstvo zemědělství USA koncem roku 1999 odhadovalo, že společně s celkovým nárůstem dosažitelných vývozů v 5 ZSVE poroste produkce obilovin, vepřového masa a olejnin.
Jaký vliv to bude mít na obchodní závazky rozšířené EU přijatých v rámci dohody Uruguayského kola v roce 1994? Závazky dotování exportního limitu pod WTO pro 5 ZSVE jsou relativně malé u hlavních produktů (obiloviny 3 miliony tun, cukr 141 tis. tun, máslo 36 tis. tun, sušené mléko 108 tis. tun a sýr 14 tis. tun). Rozpočtové limity výdajů na dotace na export jsou u poměrné části exportů nižší než v 15 EU.
Jednání o limitu dotace na export
Je pravděpodobné, že bude nutné zřídit přechodné období pro postupné vyrovnání zemědělského trhu a systémů podpory ZSVE zemím evropské patnáctky, ale že také bude nutno znovu projednat závazky v limitech dotovaného vývozu 21 EU v rámci dalšího obchodního kola WTO. Oběma těmto složitým a politicky nepříjemným procesům by se dalo z větší části vyhnout důslednější reformou CAP během zavádění Agendy 2000 do praxe.

Podle materiálů Agra Europe (10. 3. 2000) připravila Dana Skládalová v rámci projektu PHARE pro nevládní zemědělské organizace.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2023 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down