V diskusi vedené v Evropské unii k financování společné zemědělské politiky po připojení nových zemích se objevují také návrhy nepodporovat velké podniky. „Takové myšlenky vzešly od některých členských zemí a jsou předmětem neformálních jednání,“ potvrdil náš hlavní zemědělský vyjednavač Tomáš Zídek.
Za „velký“ se podle něj v unii považuje podnik, který hospodaří na výměře nad 500 hektarů půdy. Takový podnik je podle těch, co obhajují odebrání podpor, natolik kapitálově silný, že je schopen si zajistit investice a ekonomicky obstát díky vysoké produktivitě práce a využití velkovýrobních kapacit a obří mechanizace. „Argument je to logický v podmínkách členských zemí. Nebere ale v potaz kapitálovou slabost a transformační zadluženost našich velkých podniků,“ rozlišuje Zídek. Za diskusí o tom, zda vyplácet či nevyplácet podpory velkým podnikům, nevidí snahu unie uspořit peníze, ale její strach z nadvýroby. „Velký podnik, který ročně dostane nemalé dotace, nakoupí špičkovou techniku, bude se rozvíjet a tvrdě konkurovat malým farmářům v nynějších členských zemích. Bude vyrábět nadprodukci, na jejíž odbyt budou zase nutné další zdroje na exportní refundace ze společné zemědělské politiky,“ popisuje Zídek obavy Evropské unie.
