Kodaňský summit zpečetil podmínky, za jakých vstoupí české zemědělství do Evropské unie. Nejvíce sledované přímé platby mohou v prvním roce členství činit 55 procent. Naši vyjednavači jsou spokojeni, zemědělci se v hodnocení výsledků osudného pátku třináctého rozcházejí.
„Vyjednali jsme pro zemědělce výrazně lepší podmínky, než s jakými Česká republika do jednání vstupovala,“ prohlásil premiér Vladimír Špidla. Přímé platby mohou v roce vstupu dosáhnout 55 procent, přičemž unie poskytne 25 procent, dalších 20 procent může převést z rozvoje venkova a zbývajících deset procent má ČR dovoleno dorovnávat z národních zdrojů. Stoprocentní přímé platby může Česko vyplácet u bramborového škrobu, masných krav a ovcí. Čtvrtinové přímé platby se budou zvyšovat ročním tempem pět procent do roku 2006 a dále porostou po deseti procentech. V letech 2005 a 2006 budou přímé představovat 60 a 65 procent toho, co v té době budou dostávat sedláci v nynějších členských zemích. Naše zemědělství by podle prvních odhadů resortního ministerstva mohlo v prvním roce členství dostat z EU kolem dvaceti miliard korun.
Na dotaz, zda lze najisto počítat s dorovnáváním agrárních přímých plateb z národních zdrojů, premiér Špidla odpověděl, že vláda udělá vše pro to, aby zemědělce převedla přes přechodné období. Řekl rovněž, že u všech zemědělských komodit kromě cukru dosáhla ČR toho, co chtěla. Kromě cukru, kde jsme dostali národní kvótu 455 tisíc tun, žádná výrobní kvóta nejde pod současný stav produkce. Mléka se u nás může produkovat 2,68 milionu tun ročně, navíc 56 tisíc tun v roce 2006.
Praha si vybojovala navýšení rozpočtové kompenzace o 83 milionů eur pro období 2004 – 2006. Ve stejné době bude moci převést z peněz určených pro strukturální fondy EU do státního rozpočtu sto milionů eur. Česká republika tedy na kodaňském summitu získala čistou rozpočtovou kompenzaci ve výši 747 milionů eur, tedy asi 23,3 miliardy korun. V přepočtu na hlavu je na tom však ČR ze všech kandidátských zemí nejhůře. V letech 2004 – 2006 by na členství měla celkově získat na obyvatele 78 eur, i bohatší Slovinsko obdrží 125 eur.
Zemědělci nejsou v názorech na dohodnuté podmínky členství České republiky v Evropské unii jednotni. Někteří jsou spokojeni, jiní ale varují před problémy. Podle prezidenta Agrární komory ČR Václava Hlaváčka jsou výsledky kodaňského summitu nepřijatelné, protože trvale poškodí zemědělce kandidátských zemí. „Co se týká premiéra a našich vyjednavačů, tak jim není co vytknout, protože vystupovali razantně a hájili naše požadavky velmi dobře. Evropské unie, která nám na přímých platbách dala pouze 25 procent, však nebyla ani trochu velkorysá. Vždyť zvýšení alespoň o pět procent by znamenalo pouhých 230 milionů eur pro všech deset kandidátských zemí. Je to malost a lakomství,“ řekl k průběhu jednání Hlaváček. „Nyní je třeba, abychom dostali od naší vlády a parlamentu nějakou záruku, že budou skutečně vyčleněny peníze na to, co se v Kodani vyjednalo,“ dodal.
Optimističtější je ale předseda Asociace soukroméhozemědělství ČR Stanislav Němec, který členství v unii vítá. "Dává to dobrý základ pro naši pozici a konkurenceschopnost vůči jakýmkoli kolegům," domnívá se. Podmínky budou naopak motivovat ke strukturálním změnám v zemědělství a úspoře nákladů, očekává Němec. "Úroveň cen v žádné zemi EU není stejná, rozptyl je poměrně velký. Čeští zemědělci mají nižší náklady na nájem za půdu a na pracovní sílu. Dohodnuté dotace 55 procent při každoročním zvýšení o pět procent postačí. Mimoto česká produkce bude lépe chráněna předdovozem například obilí z Ukrajiny, což je velké nebezpečí.
"Byl vyjednán prostor u přímých plateb zemědělcům," prohlásil předseda Zemědělského svazu ČR Miroslav Jirovský. Jako pozitivní vnímá možnost dorovnávat původně nabízených 25 procent. "Evropská unie ale neprojevila žádnou velkorysost ani v tom, že by povýšila svůj návrh 25 procent," zlobil se Jirovský. Jeho svaz chce co nejdříve ujasnit, s jakým dorovnáním plateb ze státního rozpočtu mohou zemědělci počítat. Problémem je podle něho to, že přímé platby za rok 2004 unie vyplatí až v roce 2005. "My potřebujeme, aby již v roce 2004 byly buď zálohovány, nebo byly poskytnuty jiné zdroje, aby výroba mohla pokračovat," dodal.
Dojednané podmínky vstupu České republiky do EU neumožní českým zemědělcům prosperovat. Myslí si to předseda Odborového svazu zemědělství a výživy Bohumír Dufek a hovoří o "černém pátku" pro tuzemské zemědělce.
Prezident Potravinářské komory ČR Jaroslav Camplík uvítal ukončení jednání o vstupu do EU, v němž vidí možnosti pro naše potravináře. „Vyjednané podmínky jsou dostatečné pro udržení rozměru našeho zemědělství i potravinářství. Naše komora bude usilovat o to, aby rozměr potravinářství byl nejen zachován, ale zvětšil se o vývoz do zemí EU,“ řekl Camplík.
