Pekárenský průmysl prošel loni dramatickým otřesem a z 800 pekáren jich postupně skončily desítky, především v malých městech a na venkově, a očekává se, že mohou skončit další. I když Svaz pekařů a cukrářů ČR loni na jaře očekával, že problém budou mít především velké a střední pekárny, nakonec bylo extrémní zdražení mouky a energií kritické pro malé, často rodinné podniky, řekl na brněnském veletrhu Salimatech výkonný ředitel svazu Bohumil Hlavatý.
Pokud letos ekonomiku nezasáhne další silný negativní vliv, jakou byl loni vpád ruských vojsk na Ukrajinu, očekává, že by se mohla situace ve druhé polovině roku stabilizovat.
Pekárenství bylo podobně jako jiné druhy průmyslu či služeb poznamenané pandemií covidu a loňský rok měl být tím, kdy se nadechnou k novému rozvoji. Avšak dramatické zdražení mouky prakticky ze dne na den až na dvojnásobek a růst cen energií jim zasadil ránu. Za plyn platily pekárny v průměru o 350 procent více, protože řada z nich skončila na spotovém trhu. "Někomu stouply ceny až dvanáctkrát," doplnil Hlavatý.
Očekávání problémů velkých a středních pekáren vyplývalo z toho, že ceny určovaly řetězce, ale nakonec jejich růst akceptovaly. I přesto zavřelo loni na jaře pět velkých pekáren, které už nebyly po covidu v nejlepší kondici. Jejich roční obrat činil zhruba miliardu korun, což jsou tři až čtyři procenta kapacity českého pekárenského průmyslu.*
