Od počátku roku platí nový zákon o vodách. Zavedl sdílené kompetence mezi ministerstvem zemědělství, životního prostředí a dopravy. Zákon se v mnoha ohledech dotýká všech podnikatelů, samozřejmě včetně zemědělců. Kromě některých omezení nabízí také určité možnosti finanční podpory.
Jejich výčet uvádí příloha č. 10 k zákonu o státním rozpočtu. Podle Karla Turečka, náměstka ministra zemědělství pro vodní hospodářství je možné tyto podpory rozdělit do tří okruhů. V prvním okruhu jsou dotace, které mají sloužit k odstranění povodňových škod na vodních tocích a vodohospodářských dílech z let 1997, 1998 a 2000. Druhá skupina se vztahuje na protipovodňovou prevenci na vodních tocích a vodních dílech. Sem patří i podpora obnovy rybníků tam, kde se ještě částečně rybník vyskytuje nebo kde v minulosti byl a kde třeba zbyla jen zarostlá hráz, v místech tzv. rybářských kotlin apod. Třetí okruh zahrnuje podle Turečka čtyři kategorie, a to podporu správy drobných vodních toků, údržbu a péči o vodní cesty, podporu činností spojených se správou povodí a dotaci na odbahňování rybníků. Prostředky na obnovu či odbahnění rybníků je možné čerpat také z programu ministerstva životního prostředí revitalizace říčních systémů i ze Státního fondu životního prostředí (SFŽP). Žadatelé se dříve obraceli s jednou žádostí na všechna tato místa. Podle nově nastaveného systému by se podpory SFŽP na odbahňování či obnovu rybníků měly týkat zejména obcí, program revitalizace říčních systémů je zaměřen na akce, u nich se předpokládá mimoprodukční využití rybníka. Na ministerstvo zemědělství by měly směřovat žádosti subjektů, které se zabývají chovem ryb a mají jej v předmětu své činnosti. Žadatelé musí doložit hospodářskou evidenci podle vyhlášky k zákonu o rybářství.
Palčivým problémem, zejména pokud jde o finance, bylo odstraňování povodňových škod. To se, jak Tureček uvedl, chýlí prakticky ke konci. Odstranilo se již zhruba 80 procent povodňových škod za asi 6 mld. Kč. Loni v prosinci minulého roku přijala vláda a Poslanecká sněmovna schválila ministerstvem zemědělství vypracovanou Koncepci zabezpečení investičních opatření v oblasti protipovodňové prevence. Sahá až do roku 2010 a ve své první etapě, která proběhne v letech 2002 až 2005, se zaměří na nejvíce postižená povodí, tj. povodí Moravy, Odry a horní části Labe. Půjde zejména o opatření, která zvyšují průtočnost koryt vodních toků, o ohrazování koryt a budování systému poldrů. V nejvíce ohrožených oblastech by se tak úroveň ochrany, která se zatím vztahuje na pěti až desetiletou vodu měla zvýšit, zejména v zastavěných územích, tak, aby byla schopná čelit padesátileté vodě. Projekt předpokládá spolufinancování z národních zdrojů, tj. z výnosů privatizace a ze státního rozpočtu. Poslanecká sněmovna také drtivou většinou schválila návrh zákona o státním úvěru, který umožní čerpat pro tyto účely půjčku ve výši 2 mld. Kč od Evropské investiční banky.