Plocha chmele v České republice se letos stabilizovala. Podle Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského činí 5408 hektarů, což představuje pouze nepatrný pokles od stavu roku 2006, kdy plocha činila 5414 hektarů. Informoval o tom tajemník Svazu pěstitelů chmele Zdeněk Rosa.
Připomněl, že nadprůměrné teploty během prvního čtvrtletí a dubna urychlily obecně průběh vegetace podle odhadu svazu přibližně o jeden až dva týdny. „První čtyři měsíce byly teplotně výrazně na normálem a duben byl extrémně suchý. Výše srážek v průběhu května se výrazně místně lišila. Některé části byly zasaženy vichřicemi a někde opět po roce způsobily velké škody kroupy,“ uvedl.
Na většině ploch byly podle něj zavěšeny a zapíchány chmelovodiče do konce dubna. Na přelomu dubna a května se uskutečnilo zavádění u odrůd Sládek, Premiant a Agnus, od začátku května pak pěstitelé chmele začali zavádět i odrůdu Žatecký poloraný červeňák.
Podle Rosy se letos projevil ve zvýšené míře problém se zajišťováním pracovníků pro jarní práce ve chmelu, především pro zapichování chmelovodičů a zavádění chmele. „Tyto operace, především zavádění, vyžadují kvalitní práci provedenou v krátkém časovém úseku několika týdnů,“ upozornil. Rok od roku je podle něj stále větším problémem zajištění dostatečného počtu pracovníků a do budoucna to pravděpodobně bude ještě významnější faktor v otázce pěstování chmele v České republice. „Stále menší je účast středních škol, tradičním řešením bylo větší množství pracovníků ze Slovenska, i zde se však konkurence na pracovním trhu zvyšuje a zajištění potřebného počtu pracovníků je složité,“ míní.
Nosnou odrůdou zůstává stále Žatecký poloraný červeňák s 89,5 procenta plochy. V porovnání s předcházejícím rokem vzrostla plocha odrůdy Premiant, ale snížila se celková plocha Žateckého poloraného červeňáku, a to především v Žatecké chmelařské oblasti.
Od roku 2000 klesla plocha chmele v České republice o 687 hektarů, pokles plochy odrůdy Žatecký poloraný červeňák však dosáhl za stejné období již 1070 ha. Ke snižování ploch chmele došlo v posledních letech převážně díky špatné ekonomice pěstování chmele, kterou ovlivnila především nízká pěstitelská cena chmele a zvyšující se náklady na pěstování chmele. Dalšími důležitými faktory jsou věková struktura porostů chmele v ČR a dlouhodobě negativní vývoj kurzu české měny vůči euru, dodal Rosa.
