Do pátku přicházely do pražského ústředí Agrární komory podpisové archy, na nichž lidé vyjádřili svou podporu petici zemědělců žádajících vládu a parlament, aby se zabývali jejich tíživou situací. Jak ukazuje malá anketa, někteří zemědělci petici nepodepsali, i když se s jejím obsahem často ztotožňují. Jediný důvod, proč ji nepodpořili, byl požadavek zbavit zemědělce transformačních závazků.
František Vítek, ředitel a. s. ZEAS Lysice (okres Blansko): Petici jsme samozřejmě podepsali, neboť požadujeme srovnatelné podmínky s ostatními zeměmi Evropské unie. Jde nám o to, aby v České republice dostávali vlastníci půdy stejný nájem jako vlastníci půdy v EU. Unie podporuje soukromé vlastnictví jako jeden ze svých základních principů, což je v pořádku. Na druhé straně nemůže upírat našim vlastníkům půdy, aby z kapitálu, kterým půda určitě je, měli srovnatelnou výtěžnost s vlastníky na Západě. Vlastníci půdy, ale nejen oni, mají také majetkové podíly v zemědělských družstvech nebo vlastní akcie zemědělských akciových společností. Situace v zemědělství je ale taková, že tyto společnosti nemají na to, aby jim jejich majetek mohly zhodnocovat. Čímž se opět popírají všechny ekonomické zásady. Pokud nám tedy budou přisouzeny diskriminující podmínky, předpokládám, že každý, kdo má něco společného se zemědělstvím, dá nějakým způsobem najevo, že jsou pro české zemědělce, vlastníky půdy i vlastníky majetkových podílů nepřijatelné.
Květa Mošnová, rodinná farma, Vystrkov u Humpolce: Petici nepodepíšeme, protože nemůžeme souhlasit s požadavkem, aby byly odpuštěny transformační závazky. Některá družstva se nesnažila vyrovnávat a je pro nás nepřípustné, aby se povinnost vypořádat se nyní takto obešla. Jinak je ale situace v letošním roce skutečně velmi vážná a problémy postihují všechny zemědělce, bez rozdílu vyznání. Za své požadavky jsme připraveni bojovat, přikláníme se však spíš k formě jednání než k nátlakovým protestním akcím.
Otakar Šašek, ředitel Zemědělského družstva Klapý (Litoměřicko): Petici jsme podepsali. Myslím, že jejím hlavním smyslem je podpořit české vyjednavače v Bruselu, aby dokázali vyjednat co nejlepší vstupní podmínky. Ten, kdo bude vyjednávat by měl cítit vůli a podporu zemědělské veřejnosti, aby o ni mohl své stanovisko opřít. Několikrát v minulosti zaznělo z úst premiéra či ministra zahraničních věcí, že zemědělství nebude překážkou vstupu naší země do unie, což bývá často vykládáno tak, že vzhledem k počtu pracovníků zemědělství a jeho podílu na HDP se může toto odvětví stát obětním beránkem, tedy, že na úkor zemědělství mohou být vyjednány ústupky EU v jiné oblasti. U požadavků na kompenzaci ztrát zemědělců, které petice vznáší na vládu a parlament, se obávám, že po posledních škrtech v rozpočtu se na ně těžko budou hledat peníze. Nicméně v případě, že bude nutno přistoupit k demonstracím či jiným nátlakovým akcím, zúčastníme se jich také.
Josef Černý, předseda Zemědělského družstva Novosedly (Karlovarsko): Samozřejmě, že jsme petici podepsali a odeslali jsme ji na Agrární komoru. Je prostě třeba se do toho obout, protože za současné ceny nelze existovat.Vláda by měla říci jednoznačně, jaké plány má s naším zemědělství, zda ho chce podporovat, nebo utlumit a zmenšit jeho rozsah. Jde především o investice, když má nastat útlum zemědělství, tak nebudeme investovat. Finanční částka na kompenzace, kterou petice uvádí, je podle mne minimální a vláda by ji měla zemědělcům poskytnout. A stejně jako vláda by měla svůj postoj k našemu zemědělství vyjádřit také Evropská unie. Možná, že by si v unii přáli, aby tady zemědělství skončilo, protože s ním mají sami problémy. Je ale třeba dát o sobě vědět a rozhodně půjdeme i do případných nátlakových akcí. Máme dva autobusy a když bude třeba, vyšleme je do Prahy.
Miloslav Petrus, zástupce Zemědělského sdružení Hříškov (Lounsko): Petici jsem ani nečetl. Je ale pravda, že zemědělství se za těchto podmínek dá dělat dost špatně a existenčních starostí máme hodně. Určitě je dobrá každá koruna, která přijde do zemědělství, ale není to systémové řešení problémů, dotace nikdy nic nevyřešily a nevyřeší. Příklad – když začaly dotace na vývoz mladých býčků, vývozní organizace nám okamžitě sundaly cenu. A totéž se dá čekat u přímých plateb, jenže tam se k obchodníkům přidají ještě majitelé pozemků, kteří hned budou chtít vyšší nájemné. Nemyslím si, že hromadně protestovat je zrovna produktivní. Hlavní tlak je samozřejmě ze strany velkých, administrativně náročných celků s malou produktivitou a od družstev, která nemají vypořádané transformační závazky.
Vítězslav Navrátil, předseda představenstva Rostěnice, a. s. (okres Vyškov): Petici jsme samozřejmě podepsali. Je to podpora pro vytvoření existenčních podmínek pro naše zemědělství, jde o zajištění určité produkce ve vztahu k Evropské unii. S požadavky uvedenými v petici nelze než nesouhlasit, vždyť to vše souvisí s rozměrem zemědělství. Případné demonstrace, bude-li zastřešena Agrární komorou, se samozřejmě zúčastníme.
Hana a František Špatných, rodinná farma, Bílsko u Bavorova (okres Strakonice): Bohužel petici vzhledem k uvedenému požadavku odbřemenění nemůžeme podepsat, i když s ní jinak vcelku souhlasíme. Souhlasíme také s protestními akcemi. Nevyřešené majetkové vztahy budou bohužel na dlouho klínem, který nedovolí zemědělce sjednotit.
