„Jsme jedním ze dvou či tří zemědělských podniků na Pelhřimovsku, které uspěly v programu Sapard. Nešlo nám ani tak o peníze jako o to podívat se pod pokličku Evropské unie, seznámit se s jejími podmínkami a, řekněme si to otevřeně, i se značnou byrokracií při čerpání finančních zdrojů. Chtěli jsme si především ověřit, zda dokážeme splnit její požadavky, neboť v budoucnu hodláme čerpat ze strukturálních fondů a tyto zkušenosti se nám určitě zúročí,“ řekl nám hned v úvodu jeden ze dvou jednatelů s. r. o. Agrospol Útěchovice Václav Páral.
Útěchovický Agrospol vznikl v roce 1990 z bývalé Osevy a v současné době hospodaří na téměř 1500 ha zemědělské půdy, z toho je přibližně 1200 ha orné. V rostlinné výrobě se zabývá především množením osiva obilnin a sadby brambor, v živočišné je pak hlavním zdrojem příjmů produkce mléka od 330 krav českého strakatého skotu. Celkem lze v podniku napočítat kolem 1000 kusů skotu, z toho 300 býků ve výkrmu. „Jsem přesvědčen o tom, že červené straky na Vysočinu patří a pokud se s nimi náležitě „pracuje“, mají velmi dobrou užitkovost,“ tvrdí V. Páral. „V roce 1991 zde byla průměrná dojivost 3450 litrů mléka, v loňském roce to bylo již 5900 litrů. Užitkovost mohla být ještě vyšší, ale na její stagnaci se podílel především převod dojnic do nové stáje a také v tom roce nekvalitní krmivo. Opozdili jsme totiž sklizeň první seče jetele, podprůměrná byla i kukuřičná siláž, neboť chybělo sluníčko, a tím i energie. V současné době máme průměrnou denní užitkovost kolem 19 litrů a počítám, že se letos výrazně přehoupneme přes hranici 6000 litrů mléka na dojnici a rok.“
Po Osevě zdědil Agrospol zachovalou výkrmnu pro 300 býků, dva čtyřřadé kravíny K 174 a tři staré odchovny jalovic s ruční technologií z roku 1950. Proto jako první vybudovali v Čížkově odchovnu mladého skotu pro 360 jalovic a býčků, včetně nezbytného zázemí. Jde o volnou stelivovou stáj, kde se o všechna zvířata stará pouze jeden ošetřovatel. Tato změna však přinesla nečekané problémy, které částečně ovlivnilo i přilití krve plemene RED Holstein. Správně odchovávané jalovice začaly zvětšovat svůj tělesný rámec a staré vazné stáje přestaly rázem vyhovovat. Prvotelky vyloženě trpěly, zvýšil se výskyt rozšlapaných struků a následných zánětů a zvířata nebyla schopna přijmout dostatečné množství krmiva. To vše se zákonitě odrazilo v nízké užitkovosti. Proto se v Útěchovicích rozhodli razantně řešit ustájení krav a v roce 2001 začali „na zelené louce“ s výstavbou nové volné stáje pro 200 dojnic včetně moderní dojírny, hnojiště, odpadové jímky a pozemních úprav v celkovém nákladu 19 milionů korun. Rybinovou dojírnu Boumatic pro 2 x 8 krav, u které Útěchovičtí oceňují především automatiku a počítačové vybavení, jež zabezpečuje dokonalou evidenci nejen užitkovosti, ale i reprodukce u každé dojnice, budou využívat také krávy z nově rekonstruovaného kravína K 174, jehož projekt uspěl v programu Sapard.
„Po Sapardu jsme šilhali již při výstavbě nové stáje, ale v té době byl program ve skluzu, tak jsme prostřednictvím Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu projekt financovali sami. A dnes toho nelitujeme. Rozdíl v dojivosti mezi vaznou a volnou stájí je výrazný, v létě minimálně tři litry. Každý chovatel ví, co to dá práce dostat se zpátky na původní užitkovost. Nehledě na to, že v jedné směně se o dojnice starají pouze dva zaměstnanci,“ dodává Páral.
Rekonstrukcí starého kravína K 174 vznikne stáj s volným stelivovým ustájením pro 160 dojnic s porodnou a stáním na sucho. V Útěchovicích tak vyroste ucelená moderní farma, která pojme celé stádo krav Agrospolu. Projekt přestavby zpracoval Farmtec Tábor, který má s programem Sapard bohaté zkušenosti: z původní stáje zůstane pouze obvodové zdivo a střecha, stájovou technologii pak dodá táborská firma.
„Tento program není pro nás až tak výhodný, je s ním spojeno mnoho starostí a povinností, bylo by pro nás možná výhodnější si peníze půjčit přes PGRLF, jak to běžně děláme,“ podotýká Páral. „Rozpočet přestavby je čtyři miliony korun, uznatelné náklady představují dva miliony korun a cílová dotace z programu Sapard je padesát procent. Po kolaudaci, která se určitě oddálí, bychom měli tedy obdržet z prostředků unie asi milion korun.“ A co je příčinou prodlevy? „S přestavbou jsme chtěli začít již v červnu, chyběly nám však finanční prostředky, a tak jsme čekali na žně,“ vysvětluje jednatel Páral „Ty dopadly rozpačitě, ač jsme dosáhli historicky nejvyšších výnosů, kvalita zrna byla vzhledem k deštivému počasí špatná. A tak jsme museli čekat, jak dopadne sklizeň brambor, které pěstujeme pro Chio Bohemia v Choustníku. Výnosy byly dobré, a proto jsme se mohli pustit do přestavby. V současné době máme opět problémy s financováním, neboť nám hodně peněz – více než milion – dluží za jarní dodávku sadby ranobramboráři, které zasáhly letošní povodně. I když si myslím, že mnozí z nich brambory sklidili, ale povodně se staly dobrou záminkou, aby své dluhy nemuseli platit. Proto hodláme požádat o změnu termínu dokončení, místo října až na konec prosince.“
