Vláda minulé pondělí schválila návrh podpůrných programů pro zemědělství na příští rok, který počítá se snížením přímých dotací z letošních 2,4 na 1,96 miliardy korun. Sněmovní zemědělský výbor však ve středu posílil objem prostředků pro přímé dotace o 350 milionů korun, které sebral Podpůrnému a garančnímu rolnickému a lesnickému fondu.
Ministerstvo zemědělství odůvodnilo pokles podpor zejména nutnou úsporou dvou procent výdajů, která se dotkla při tvorbě státního rozpočtu všech resortů. Krácení potkalo 11 ze 16 dotačních titulů. Celkový rozpočet MZe bude v příštím roce 14,4 miliardy korun. Proti letošnímu roku se zvýší o 11,4 procenta, a to hlavně díky posílení rozpočtu pro Sapard o 350 na 500 milionů korun a na pozemkové úpravy o 700 milionů, na něž šlo v letošním roce 500 milionů korun, ovšem nikoli z kapitoly MZe, ale ze všeobecné pokladní správy.
Vedle přímých dotací jsou druhým základním balíkem podpory mimoprodukčních funkcí zemědělství, které by v příštím roce měly činit 2,74 miliardy korun. Ministerstvo systém dotačních programů pro příští rok výrazně nezměnilo. Přibýt by měl pouze program na podporu mimoprodukčních funkcí rybníků s přidělenými 70 miliony korun. Vypuštěna je naopak podpora obnovy a výsadby vinic, kterou převzal Vinařský fond. MZe navrhlo rovněž snížit u titulu 1. L sazbu za odchované tele z dosavadních 4000 na 1000 korun v ostatních oblastech z důvodu, že početní stavy krav bez tržní produkce mléka budou v budoucnu limitovány a podpora by se měla vyplácet jen na zvířata ve znevýhodněných oblastech. Zrušit by se měla u titulu 1. Q podpora odbytu jatečných býků plemene české strakaté do stáří 24 měsíců.
Zemědělský výbor na svém středečním výjezdním zasedání v Litomyšli, kde schvaloval návrh rozpočtu kapitoly MZe, přidal na přímé dotace zmíněných 350 milionů korun, zněním podpůrných programů se bude zabývat na příští schůzi. Proti souběžnému krácení zdrojů pro PGRLF z 1,4 miliardy korun schválených vládou na 1,05 miliardy hlasovali pouze poslanci ODS. „Podporujeme zvýšení prostředků na přímé dotace, ale nemůžeme se smířit s pokrácením rozpočtu PGRLF,“ vysvětlil Jaroslav Pešán (ODS). Podle lidovce Jana Grůzy se však fond stejně bude muset do jednoho roku změnit a jeho programy skončí vstupem do EU.
Výbor odmítl návrh Miloslava Kučery (ODS) spojit projednávání zemědělského rozpočtu s diskusí o zásadní změně agrární politiky a podpůrných nástrojů. „Zemědělská politika by se měla rok před vstupem do Evropské unie zaměřit na dva stěžejní problémy, kterými jsou nestabilita prvovýrobců na půdě a na trhu. Neměli bychom to odkládat o rok,“ apeloval Kučera, který preferuje podporu vzniku funkčních odbytových družstev a prostřednictvím dotací donutit zemědělce, aby do nich vstupovali. „Z našeho trhu nás vytěsní agresivní zahraniční odbytová družstva. Vzhledem k tomu by měsíc, o který by se oddálilo schválení rozpočtu, nebyl žádnou tragédií,“ poznamenal.
Na odstraňování povodňových škod na rybnících vyčlenilo MZe na příští rok 200 milionů korun, které půjdou na odbahnění rybníků a zpevňování hrází. Předsedovi zemědělského výboru Ladislavu Skopalovi (ČSSD) se nelíbí, že následky záplav se mají financovat jen z resortu zemědělství. „Mělo by se na nich podílet i ministerstvo životního prostředí. Na zkulturnění pozemků znehodnocených povodněmi by mohlo dát 700 milionů korun, které ročně vybere jako odvod za vyjmutí půdy ze zemědělského fondu,“ řekl. Výbor podpořil návrh Josefa Bíži (ODS) přesunout na krytí povodňových škod jednu miliardu korun z aktivní politiky zaměstnanosti. Ještě letos vyplatí MZe na povodně 450 milionů korun, které v pondělí uvolnila vláda. Podle náměstka Karla Macha tyto peníze dostanou výhradně zemědělci na zmírnění přímých škod podle přijaté metodiky. Poslanec Kučera obhajoval náhrady za trvalé poškození, které se na rozdíl od jednoletých ztrát na porostech nedají pojistit. „Bez pomoci státu se neobnoví obhospodařování části krajiny,“ varoval Kučera, když prosazoval kompenzace například za vyplavení ornice, poškození chmelnic a sadů.
Poslanci odmítli žádost MZe, aby se příděl na pozemkové úpravy snížil z vládou schválených 700 milionů korun o 163 milionů. Právě tolik chybí ministerstvu na platy a přechod pracovníků pozemkových úřadů, které od 1. ledna příštího roku přebírá ministerstvo od okresních úřadů. Výbor se usnesl, aby chybějící peníze uvolnila všeobecná pokladní správa.
S návrhem rozpočtu Státního zemědělského intervenčního fondu pro příští rok výbor souhlasí. Ze 4,73 miliardy korun má jít 4,42 miliardy na organizaci trhu a 309 milionů na správní výdaje. S 350 miliony korun fond počítá na kompenzační platby u mléka, které se podle ředitele SZIF Jana Höcka vyplatí za mléko vyrobené v tomto kvótovém roce. „Tato podpora se nelíbí Bruselu a v připravené novele vládního nařízení se s ní už nepočítá,“ uvedl Höck.
Zemědělský výbor se také vrátil k dotačnímu titulu 1. Q na podporu odbytu skotu, který schvaloval před rokem. Dodatečně do něho doplnil, že možnost čerpat dotace na odbyt holštýnských býčků budou mít ještě letos rovněž chovatelé, kteří zvířata prodávají přes odbytové organizace. Podle Petra Zgarby (ČSSD) nemohlo být vyplaceno 720 tisíc korun, ministerstvo však tyto peníze pro chovatele má. Tuto úpravu musí ještě schválit sněmovna, která ji má projednat na schůzi začínající toto pondělí.
