Poslanecká sněmovna minulý týden schválila rozpočet Státního zemědělského intervenčního fondu na letošní rok. Poslanci také přijali pozměňovací návrh ministra zemědělství, aby ty podniky, jejichž hlavním předmětem je zemědělská výroba, nemusely zaknihovávat své akcie, a novelu energetického zákona.
Fond má mít k dispozici zhruba 40,4 miliardy korun, což je o sedm miliard víc než loni. Na správní výdaje fondu je určeno 1,8 miliardy korun. Z celkové částky pak má být 38 miliard použito na společnou zemědělskou politiku EU. Na podporu školního mléka počítá rozpočet fondu s částkou až 58,5 milionu korun; z toho 11,5 milionu má jít z unijních prostředků a 47 milionů ze státního rozpočtu. Na podporu projektu ovoce do škol, který má podpořit zdravou výživu a zvýšit spotřebu ovoce a zeleniny, by mělo jít celkem 144,7 milionu korun. Z toho zhruba 105,7 milionu má dát EU a zbylých asi 39 milionů státní rozpočet.
Na marketingovou činnost by pak mělo jít celkem 250 milionů. Ministr zemědělství Marian Jurečka poslance ujistil, že bude klást důraz na to, aby peníze na marketingovou činnost byly využívány opravdu smysluplně. S vysokou mírou pravděpodobnosti očekává, že fond ani celou tuto částku nevyužije. Právě o výdajích na marketing se vedla při projednávání rozpočtu podstatná část debaty. Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek totiž chtěl už na minulé schůzi vysvětlit od ministra zemědělství, na co jsou určeny. Protože Jurečka tehdy nebyl přítomen, poslanci jednání o rozpočtu SZIF přerušili a pokračovali v něm až minulý týden. Kalousek tvrdil, že 250 milionů pro marketingové agentury je obrovská částka. Už když byl ministrem, měl prý vážné pochybnosti o efektivitě těchto výdajů. Řekl také, že tyto peníze jsou ve spojení s politikou mimořádným korupčním rizikem. Kalousek neúspěšně navrhoval, aby sněmovna požádala ministra zemědělství, ať z částky na marketing vyčerpá nejvýše sto milionů korun. Jurečka s tím ale nesouhlasil a označil to za krok proti tuzemským zemědělcům a potravinářům.
Poslanci také přijali pozměňovací návrh ministra zemědělství, aby ty podniky, jejichž hlavním předmětem je zemědělská výroba, nemusely zaknihovávat své akcie. Jde o víc než 700 akciových společností vzniklých z bývalých zemědělských družstev, které kvůli tomu mají mnoho akcionářů. Zaknihování akcií by totiž s sebou přineslo vysoké náklady. Stejně tak přijali poslanci návrh Martina Novotného, aby ani výrobci elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů, jejichž stoprocentním vlastníkem jsou obce, nemuseli své akcie zaknihovávat.
Sněmovna také minulý týden schválila novelu energetického zákona, která vyjasňuje účtování poplatků za obnovitelné zdroje energií. Norma má napravit současný stav, kdy se kvůli nejednoznačnému znění zákona na ministerstvo průmyslu obraceli někteří obchodníci s energiemi, zda mají poplatky vybírat, či nikoli. Z novely vyplývá, že poplatky se vybírat mají.
Problém vznikl kvůli loňské novele zákona, která měla za cíl hlavně omezit podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů.
Tato novela však vzbudila pozornost především tím, že se do ní někteří poslanci snažili vložit změny i v jiných částech zákona; šlo například o změnu řízení Energetického regulačního úřadu nebo o obnovení podpory výroby elektřiny z bioplynu. Uvedené návrhy ale poslanci v druhém čtení ani nenačetli. Ministr průmyslu Jan Mládek již dříve ujistil, že ministerstvo pracuje na velké novele zákona, kterou chce vládě předložit na jaře a chce do ní zapracovat například návrh na zřízení rady ERÚ. Nyní novelu dostane k projednání Senát.*
