Ve městě piva se sešly pivovarské špičky. Ve čtvrtek 23. října se zde po dvou letech uskutečnil v pořadí již 37. pivovarsko-sladařský seminář. Pořadatelem byl Plzeňský Prazdroj, partnery Výzkumný ústav pivovarský a sladařský a Vysoká škola chemicko-technologická v Praze. Největšího semináře svého druhu v ČR se zúčastnilo více než dvě stě odborníků. Mezi účastníky setkání nechyběli sládkové českých pivovarů, ani vysokoškolští pedagogové, výzkumní pracovníci a další. Zemědělce o tom informoval David Klempíř z AMI Communications.
Po zahájení semináře, kterého se tradičně ujal starší obchodní sládek Václav Berka společně s Paolem Lanzarotti, generálním ředitelem Plzeňského Prazdroje, byla pozornost věnována téměř dvěma desítkám témat. U řečnického stupínku se vystřídali výzkumní pracovníci Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského i Institutu chmelařství Žatec. Ti společně s odborníky přes ječmen, slad i chmel diskutovali nad aktuálními oborovými tématy.
„Cíl, který si vytkli organizátoři letošního 37. pivovarsko-sladařského semináře, byl stejný jako ten, který si vytkli v roce 1958 jeho průkopníci. Pivo je stále druhým nejrozšířenějším nápojem lidstva a obrovské množství lidí zasvětilo mnoho energie a úsilí tomu, aby vyráběli nejlepší piva na světě. Na tomto semináři se dnes tito lidé sešli proto, aby sdíleli nejnovější poznatky a informace v oblasti pěstování surovin, výroby sladu, vaření piva a technicko-technologické oblasti,“ řekl generální ředitel Plzeňského Prazdroje Paolo Lanzarotti.
„Přednášky byly rozdělené do čtyř samostatných bloků. Mluvilo se o aktuálním stavu chmelařství, debatovali jsme o makroekonomických aspektech českého pivovarství, čas jsme věnovali také využití kvasinek při výrobě různých druhů piv a podělili jsme se o praktické zkušenosti se separací kalů a mladiny,“ vypíchl některé z bodů programu Václav Berka. Kromě toho zazněly přednášky na téma detekce bakterií mléčného kvašení, nové odrůdy chmele nebo studium vybraných mytotoxinů.*
