Ovocnáři oceňují pomoc, jakou jim stát poskytuje při obnově sadů. Požadují po něm také, aby v případě mimořádných přebytků intervenoval na trhu s ovocem, podobně jako zasahuje u hlavních agrárních komodit. Nyní je to aktuální u jablečných koncentrátů.
Od roku 1995, kdy stát začal přispívat na obnovu sadů, poskytl pěstitelům 208 milionů korun, kteří za ně vysázeli 3675 hektarů. Uvedl to předseda Ovocnářské unie ČR Jaroslav Muška na tradičních Ovocnářských dnech, které se konaly 15. a16. ledna v Hradci Králové. Zároveň na nich ovocnářská unie oslavila deset let své existence. Tato profesní organizace považuje za nezbytné obnovit každý rok 500 až 700 hektarů sadů. Loni vysázených 505 hektarů, kdy stát podpořil výsadbu jednoho hektaru 55 tisíci korunami, je tedy na spodní hranici. Podle ministra zemědělství Jana Fencla by se mělo ročně obnovit alespoň 800 až tisíc hektarů sadů, aby se udržela jejich příznivá věková struktura a dostatečná produkce jakostního ovoce. Ministr apeloval na ovocnáře, aby pomoci státu dostatečně využili v čase před vstupem do EU, protože pak tyto dotace zaniknou. Prezident Agrární komory ČR Václav Hlaváček míní, že bychom ale měli především používat správnou terminologii. „Mluvme o restrukturalizaci ovocných sadů. Rakušané také nehovoří o nutnosti obnovit vinice, aby změnili nevhodnou odrůdovou skladbu, ale o restrukturalizaci, na niž dostávají z evropských zdrojů mnoho peněz,“ řekl Hlaváček i v narážce na vyjádření komisaře Franze Fischlera o potřebě restrukturalizace v kandidátských zemích.
Ministr ovocnářům přislíbil, že se bude zabývat jejich požadavkem na podporu exportu dvou tisíc tun jablečného koncentrátu, což by si vyžádalo kolem dvaceti milionů korun. „Když se nepodaří vyvézt nynější zásoby, hrozí na podzim zhroucení trhu s moštovými jablky,“ prohlásil Muška. Odbyt tuzemských koncentrátů komplikují levnější výrobky z Polska, které je jedním z největších producentů tohoto zboží v Evropě a navíc se potýká s nadúrodou jablek z loňské sklizně. „Litr koncentrátu z Polska stojí 24 korun, zatímco u nás kolem třiceti. Mimo to si Poláci dojednali s Evropskou unií mnohem výhodnější celní podmínky než ČR,“ dodal Muška. Naši ovocnáři přitom nejobratněji z tuzemských producentů využili první rok tzv. dvounulky a naplnili dohodnuté množstevní kvóty na bezcelní dovoz do EU. Proto chtějí, aby česká strana přistoupila na zvýšení těchto kvót od letošního července a vzájemný obchod se uvolnil také u výrobků z ovoce.
Nejen ministr, ale i ovocnáři jsou zklamáni průtahy se spuštěním programu Sapard. I bez peněz z EU se jim však loni podařilo rozšířit skladovací kapacity s řízenou atmosférou o 21 procent na 14 900 tun, informoval Muška. Nový podpůrný program pro potravináře, na který je pro letošek vyčleněno 202 milionů korun, by měl sloužit také konzervárenskému průmyslu, shodli se Fencl s Hlaváčkem.
