
Necelých 40 procent Čechů je pro zavedení spotřební daně na tichá vína, podporovat lokální vinaře by chtěli dotacemi. S ponecháním nulové sazby spotřební daně na veškerá vína souhlasí 30 procent respondentů a čtvrtina uvedla, že vinaři podporu ze strany státu nepotřebují. Vyplývá to z průzkumu agentury Datank pro Unii výrobců a dovozců lihovin (UVDL), který se uskutečnil letos v dubnu.
Podle průzkumu, kterého se zúčastnilo 1050 respondentů ve věku 18 a více let, se 63 procent lidí přiklání k tomu, aby byl výpočet spotřební daně u alkoholických nápojů jednotný podle gramů lihu obsaženého v nápoji. Téměř 90 procent oslovených uvedlo, že by se o daních mělo rozhodovat v Česku, osm procent Čechů si myslí, že by o tom měly rozhodovat orgány Evropské unie. Lidé si podle uvedených dat uvědomují potřebu podporovat české a moravské vinaře, 39,6 procenta by je podporovala formou dotací, a to na základě rozlohy vinohradů nebo množství vyprodukovaného vína. Zároveň ale souhlasí se zavedením spotřební daně. Pro ponechání nulové sazby je 30,8 procenta respondentů. Průzkum také ukázal, že lidé jsou ochotni si v případě zavedení spotřební daně připlatit v průměru 18 korun za lahev vína. O možnosti zavést v ČR spotřební daň na takzvané tiché víno se hovoří opakovaně, plány na jeho zdanění ale zatím vždy vyvolaly silný odpor domácích vinařů a daň dosud nikdy zavedena nebyla. Zdaněné je v ČR víno šumivé, kde se odvádí spotřební daň 23,40 koruny za litr. Více zdaněné jsou ostatní alkoholické nápoje - od piva přes ovocné destiláty až po běžný líh, kde se spotřební daň pohybuje ve stovkách korun za litr čistého alkoholu v nápoji. Nejčastěji konzumovaný alkoholický nápoj je podle průzkumu pivo, dá si ho 45 procent lidí. Více než třetina respondentů nejvíce pije víno, lihoviny a pálenky konzumuje deset procent Čechů.*
