Na pultech obchodních řetězců je v průměru 73 procent výrobků českého původu. „Toto číslo je mnohem lepší, než jsme očekávali,“ konstatoval prezident Agrární komory ČR Jan Veleba s tím, že výzkum pro komoru zpracovala Vysoká škola evropských a regionálních studií v Českých Budějovicích. Tam se také koncem listopadu uskutečnil sběr dat.
Zdůraznil, že výrazné rozdíly jsou ale mezi jednotlivými druhy mléčných výrobků i mezi jednotlivými řetězci. Mezi produkty vedou pomazánková másla, kterých je na pultech těchto obchodů z české provenience v průměru přes 95 procent, a kysané mléčné výrobky, jejichž zastoupení představuje také více než 90 procent. Těsně pod 90 procent se dostal podíl domácích mlék, podmáslí, syrovátkových a zahuštěných produktů. Mezi 80 a 90 procenty se pohybuje podíl českého másla, smetany a tvarohů. Nižší zastoupení na pultech vykazují domácí jogurty, a to 73,4 procenta. U sýrů je to něco přes 60 procent. Pouze asi poloviční zastoupení mají sušené mléčné produkty českého původu. „Více jsou zastoupeny tuzemské výrobky s kratší dobou trvanlivosti, produkty s delší trvanlivostí se častěji dovážejí,“ poznamenal Veleba. Nejvíce zahraničních mléčných výrobků na pultech řetězců dle průzkumu přitom pochází z Německa. Následuje Slovensko, Polsko a Rakousko.
Nejvyšší podíly domácích mléčných produktů z celkové nabídky přitom vykazují podle průzkumu obchodní řetězce Albert, a to 80,7 procenta, Delvita (78,3) a Kaufland (77,9 procenta). I ve všech dalších řetězcích byly české výrobky zastoupeny více než 70 procenty. Výjimku tvořil Lidl, kde podíl českých produktů představoval jen 47procent.
Zástupci agrární komory připomněli, že bylo provedeno i šetření mezi spotřebiteli. To potvrdilo, že vztah k výrobkům domácí provenience zaznamenal v posledních letech výrazný posun.
„Zatímco v roce 1991 preferovalo zahraniční potraviny z hlediska všeobecné kvality 44,1 procenta spotřebitelů a domácí výrobky jen pět procent, v roce 2003 to už bylo 26 procent respondentů. Zahraniční produkty byly přitom oblíbenější pouze u pěti procent,“ uvedli. Preference českých potravin na úrovni kolem 25 procent podle nich stagnuje. Stoupá však podíl těch, které neovlivňuje při nákupu potravin země původu. Loni to bylo 74 procent dotázaných. České produkty upřednostňovalo 24 procent respondentů a zahraniční zboží dvě procenta.
Data se sbírala v řetězcích Terno, Kaufland, Interspar, Delvita, Billa, Albert, Lidl, Tesco Stores, Globus a Penny market. Průzkum nezahrnoval výrobky privátních značek řetězců.
Zaměření průzkumu na jedno město komora výsledky považuje za reprezentativní. Řetězce mají totiž podle Veleby jednotnou logistiku a „dělají to všude stejně.“
V lednu chce agrární komora pokračovat dalším průzkumem zaměřeným na červené maso.
