Vláda minulý týden rozhodla, že stát bude letos a příští rok dále dotovat pěstování brambor na výrobu škrobu 90 miliony korun. Jak to přijímají sami pěstitelé?
Co se týká průmyslových brambor, tak dotace určená na brambory na výrobu škrobu je částečným vyrovnáním podmínek, které mají naši konkurenti v Evropské unii. Jedná se o podporu, která je určena nejen pěstitelům, ale i zpracovatelům. Pokud by se dotace jednorázově zrušila, nastane okamžik, že český škrob, vyrobený z brambor, bude nekonkurenceschopný. Takže potom bychom už vůbec nemohli konkurovat jeho výrobcům z EU.
Myslíte, že čeští bramboráři, produkující průmyslové brambory, mají šanci být konkurenceschopní?
Ve výhledu, tzn. po roce 2008 jsme přesvědčeni, že systémovým řešením v rámci EU by bylo zrušení všech dotací na bramborový škrob. Pak by nastala situace, kdybychom se přiblížili rovným podmínkám s konkurencí v rámci EU. Samozřejmě díky stále rozdílným platbám v rámci SAPS by to ještě nebyly podmínky stejné a do doby vyrovnání těchto plateb by „staré“ země EU byly zvýhodněny. Na celkové uplatnění bramborového škrobu ve světě bude mít v budoucnosti bezesporu vliv i energetická politika USA ovlivňující světové ceny nejen kukuřice, ale i pšenice. Pak se ukáže konkurenceschopnost pěstitelů a zpracovatelů v rámci unie.
V minulém roce bylo podle statistik odrůdami brambor na výrobu škrobu osázeno 4857 hektarů, což je proti předcházejícímu roku méně o 400 hektarů. Zaznamenáváte letos nějaké výkyvy v plochách průmyslových brambor?
Oficiální údaje zatím nejsou k dispozici a my jako svaz jsme své šetření nedělali, takže nemůžu ohledně ploch dát kvalifikovanou informaci. Nedá se ale předpokládat, že by došlo k nějakému výraznému výkyvu v plochách. Produkce brambor na výrobu škrobu je dlouhodobý proces, protože je třeba namnožit sadbu vhodných odrůd. Přestože se mezi pěstiteli projevovala již před výsadbou nejistota, myslím si, že pokles ploch, pokud k němu dojde, nebude v letošním roce dramatický.
Vloni byl nedostatek brambor na výrobu škrobu a následně škrobu. Jaké jsou výhledy pro letošní rok?
Vloni se ani nenaplnila národní výrobní kvóta, která je pro Českou republiku stanovena ve výši 33 660 tun bramborového škrobu. K jejímu naplnění chybělo víc jak dvacet procent. Letošní předpoklady výnosů odrůd, určených pro výrobu škrobu, jsou ale dobré, takže lze očekávat, že smlouvy, pokud jsou uzavřeny, by měly být dodrženy. Ale říkám, že je to nynější předpoklad a je ještě příliš dlouhá doba, než se brambory budou sklízet.
Letos se tedy nečeká velký problém. Jak to vypadá mezi pěstiteli, ustupují od produkce průmyslových brambor nebo ne?
Všichni pěstitelé průmyslových brambor vyčkávají, jak budou dále nastaveny podmínky. Pro ekonomiku tohoto odvětví stále hrají rozhodující roli dotace. Zůstává naprosto otevřená otázka situace v odvětví po roce 2008. My jsme již vyzvali ministerstvo zemědělství k jednání o tom, jakou pozici bude ČR zastávat při vyjednávání k této otázce. Chceme společně se zástupci MZe ČR jednat nejenom o pozici při o vyjednávání, ale i o důsledcích té či které varianty, která bude v EU přijata. Nechceme, aby české škrobárenství následovalo v ústupu z pozic české cukrovarnictví.
Nedávno ministerstvo životního prostředí svolilo ke zkušebnímu pěstování geneticky upravených brambor na deseti hektarech. Může to podle vás znamenat zlom v oblasti pěstování brambor pro výrobu škrobu a je možnost, že se GMO brambory rozšíří?
Pokud by to bylo povolené, GMO odrůdy brambor by určitě představovaly přínos jak pro pěstitele, tak i zpracovatele. Rozšířil by se tak sortiment odrůd, které jsou vhodné pro další zpracování.
Kolik se v současnosti využívá odrůd průmyslových brambor?
Jejich počet se stále zvyšuje. Význam má dnes přibližně 25 odrůd.
Jaké odrůdy jsou nyní nejvyhledávanější?
Největší plochu zaujímá česká odrůda Ornella.
