V Evropské unii, ale také třeba v České republice a na Slovensku dochází koncem 90. let minulého a začátkem tohoto století k prudkému rozvoji ekologického zemědělství a trhu s biopotravinami. V Rakousku a Švýcarsku byl tento rozvoj nastartován již v polovině 90. let.
Hlavními stimuly tohoto rozvoje jsou:
vládní podpora ekologického zemědělství (dotace)
nástup supermarketů
růst poptávky po zdravých a bezpečných potravinách zejména v souvislosti s potravinářskými skandály
Tyto tři prvky jsou navzájem provázané: skandály připravily o křeslo některé ministry zemědělství zastávající pozice intenzivní agrární výroby, vystřídali je pak ministři naklonění EZ, kteří zesilují podporu ekorolníků. Supermarkety vystihly růst zájmu spotřebitelů a začaly ho využívat i podněcovat.
Situace v jednotlivých zemích:
NĚMECKO:
Německo představuje největší trh biopotravin v Evropě a po USA druhý největší na světě.
Plochy: Na začátku roku 1999 zde ekologicky hospodařilo 9 200 podniků na ploše 417 000 ha (1,8 % všech zemědělských podniků, 2,4 % zemědělské půdy), na konci roku 1999 to bylo 10 400 podniků na 452 279 ha (1,95% ; 2,64 %). Po sjednocení přibyla řada velkých podniků v bývalé NDR, které mají ve srovnání se západoněmeckými podniky minimální výrobní náklady.
Trh: V roce 1999 tvořil obrat z biopotravin 3-4 mld DM, tj. asi 2 % celkového obratu z potravin. Z toho obiloviny 3,4 %, brambory 2,2 %, mléko jen 0,5 %, maso neuváděno.
Vize: Do roku 2005 se čeká zdvojnásobení obratu, podíl na trhu 3 %, možná dokonce 4-6 %. Renate Künastová, spolková ministryně ochrany spotřebitelů, výživy a zemědělství řekla: "Do deseti let (2010) bude pocházet jedna pětina (20 %) všech potravin v Německu z ekologického zemědělství."
Struktura prodeje: Zatím dominují speciálky a tzv. "reformhausy", které prodávají 46 % všech biopotravin. Na 26% se prodává v supermarketech (přitom se v Německu prodává 80% potravin právě v supermarketech), očekává se však zvýšení jejich podílu. Na konci 90. let začaly vznikat i tzv. biosupermarkety.
Cena: Navýšení ceny oproti konvenčním potravinám činí 10-30 % při klesající tendenci.
Sortiment: Národní produkce kryje přes 60% potřeby biopotravin. Důležitými produkty jsou chléb a pečivo, mléčné produkty, produkty z tofu, vejce, ovoce, zelenina, maso. Růst se čeká hlavně u masa a masných výrobků, mléčných výrobků, semen a rostlinných produktů. Roste význam polotovarů.
Možné problémy ve vývoji trhu s biopotravinami: skandály týkající se znečištění bioproduktů GMO, zhoršení politických rámcových podmínek, cenový dumping ze strany supermarketů, ztráta regionálních zpracoven, nedostatečná transparentnost způsobená množstvím značek a známek.
Maso a BSE: 24.listopadu 2000 se v SRN vyskytl první případ hovězího nakaženého BSE. Spotřeba masa poklesla o více než 50 %, prodej biohovězího však stoupl asi o 30%. Cena je momentálně o 30 % vyšší než konvenční.
RAKOUSKO:
Plochy: Na konci roku 2000 hospodařilo v Rakousku ekologicky 18 360 podniků na ploše 267 000 ha, což představuje 6,8% podniků a 7,82% zemědělské půdy.
Trh: V roce 1997 tvořil obrat z biopotravin asi 2,5 mld. šilinků, což představuje 2-3% na trhu potravin. Z toho brambory činí 12%, sýr 6%, mléčné výrobky 5%, zelenina 5%, hovězí méně než 1%, vepřové 0%.
Struktura prodeje: V letech 1997/98 se více než 70% biopotravin prodalo přes velké obchodní řetězce (73%), 9% přes speciálky a 18% přímým prodejem.
Cena: Navýšení ceny oproti konvenčním produktům ve velkoobchodu: hovězí +15%, mléko +15%, vepřové +15-90%,? vejce +20-100% (údaje asi z roku 99).
Vize 2005: Nárůst se čeká u masa, mléka, celkově ale žádný větší neočekáván. Zmenší se význam přímého prodeje, naroste význam supermarketů, restaurací a jídelen. Podíl na trhu v roku 2005 - snad 10% (5-20 %)
DÁNSKO:
Plochy: V roce 1998 hospodařilo v Dánsku ekologicky 4 100 podniků na ploše 99 000 ha (3,6%), na konci roku 2000 to bylo 3 466 podniků (5,5%) na ploše 165 258 ha (6,15%). Prudký nárůst je výsledkem spolupráce mezi státními úřady, ekozemědělci a obchodními řetězci (Coop Denmark FDB) a výsledkem státní podpory.
Trh: V roce 1998 činil obrat biopotravin 1,7 mld. DKr, tj. asi 5% celkového trhu s potravinami. Z toho mléko 20% (!), produkty kysaného mléka 6%, bílá mouka 8%, ovesné vločky 15%, grahamová mouka 17%, mrkev 10-12%, brambory 6%, vejce 11%, biohovězí 1-2%, biovepřové pod 1% (údaje z roku 99).
Vize: Do roku 2003 minimálně 300 000 ha (10%) půdy v EZ. Do roku 2005 se očekává podíl na trhu okolo potravin 10%.
Struktura prodeje: 90% biopotravin se odbývá přes supermarkety a diskontní prodejny. Jen malá část přes speciálky, prodejny zdravé výživy.
Cena: Navýšení ceny představuje v průměru 20-30%, konkrétně: zelenina 20-50%, obiloviny 0-20%, mléko 20-30%, brambory 20-50%, ovoce 50-100%.
Sortiment: Nejdůležitějšími bioprodukty jsou mléko a mléčné produkty, vejce, ovoce a zelenina. U bio-mrkve, másla, vajec a mléka je podíl na trhu už nad 15%.
Živočišné produkty:
- mléko a mléčné produkty: mlékárenský průmysl velmi přispěl k rozšíření biopotravin. Roku 98 se vyprodukovalo přes 300 000t
biomléka (3% celkové mléčné produkce). Biomléka se zčásti exportuje.
- maso: biohovězí asi 0,5% porážek. V roce 96 přes 350t biovepřového. Prodává se jako maso i jako uzeniny.
- vejce: v roce 98 asi 5 000 biovajec
ITÁLIE:
Plochy: Na konci roku 2000 hospodařilo v Itálii ekologicky 49 018 podniků na ploše 958 687 ha (2,12% podniků, 6,46% zemědělské půdy).
Trh: V roce 1999 činil obrat biopotravin 2 mld CHF, tj. 1,5% na trhu potravin, nejvíce zelenina, vejce a pečivo (nejsou k dispozici čísla).
Vize 2005: Významnou roli začnou hrát restaurace a školní kuchyně, poroste význam supermarketů, ale i přímého prodeje, klesat bude význam speciálek. Optimistický odhad: 20% podíl na trhu. Očekává se velký nárůst produkce biokrmiv.
Struktura prodeje: Supermarkety nehrají v Itálii klíčovou roli - speciálky 33%, supermarkety 23%, přímý prodej 20%, družstva, velkoobchody 17%.
Cena: Rozdíl v ceně oproti konvenčním potravinám je vyšší než jinde v Evropě, asi 50 - 75% (údaje z roku 99). Mléčné produkty asi +50%, hovězí a vepřové +80%, vejce +80 %.
VELKÁ BRITÁNIE:
Plochy: Na konci roku 2000 hospodařilo v Británii ekologicky
2 975 podniků na ploše 425 000 ha (1,28% podniků, 2,3% zemědělské půdy).
Trh: Odhad podílu na trhu s potravinami pro rok 2000 kolísá mezi 0,4 a 1,5%. Nejvýznamnějšími biopotravinami jsou: ovoce, zelenina a byliny.
Vize: Odborníci odhadují roční nárůst obratu okolo 30% a v roce 2003 obrat v hodnotě 1 500 mil. liber (3% celkového obratu potravin). Do roku 2009 se dokonce počítá s podílem na trhu mezi 10 a 15%. Růst se očekává u ovoce a zeleniny, masa, vína, piva a zpracovaných potravin.
Struktura prodeje: Supermarkety odebírají 69% bioproduktů. Důležitý je odbyt ovoce a zeleniny zásilkovou službou. Domácí produkce zdaleka neuspokojuje poptávku.
Cena: Navýšení ceny je 10 - 30%, počítá se se snížováním rozdílu.
FRANCIE:
Plochy: Na konci roku 2000 hospodařilo ve Francii ekologicky
9 260 podniků na ploše 370 000 ha (1,36% podniků, 1,31% zemědělské půdy).
Trh: V roce 1999 byl obrat odhadován na 6 mld. franků, tj. jen 0,5%. Největší podíl na trhu mají: ovoce a zelenina, obilné produkty a nápoje. Nárůst se očekává zejména u mléčných produktů, vajec a drůbeže.
Vize: V roce 1998 byl odstartován pětiletý vládní plán na urychlení vývoje EZ. Cílem je 25 000 podniků a 1 milion ha v roce 2002. Meziroční nárůst u prodeje biopotravin se bude pohybovat okolo 20%.
Struktura prodeje: Supermarkety mají podíl na trhu 42%, speciálky 28%, pekařství a přímý prodej 30%.
NIZOZEMÍ:
Plochy: Na začátku roku 2001 hospodařilo v Nizozemí ekologicky 1 391 podniků na ploše 27 820 ha (1,48% podniků, 1,39% zemědělské půdy).
Trh: Obrat bioproduktů v roce 1999 byl 515 mil. guldenů, což představuje nárůst oproti roku 1998 o 12%. V roce 98 byl podíl na celkovém trhu 1%.
Vize: Od roku 92 existuje státní podpora EZ, cílem státního akčního plánu je obhospodařovat do roku 2010 již 10% ploch ekologicky.
Struktura prodeje: Asi polovina jde přes speciálky, stoupá zájem supermarketů, v letech 98 a 99 stoupl podíl prodeje bioproduktů v supermarketech z 19 na 27%. Zbytek tvoří přímý prodej a gastronomie.
