Rybářství Třeboň čelí čtyřem žalobám od církve, jde o hektary rybníků

Rybářství Třeboň, největší producent sladkovodních ryb v Evropě, vede čtyři žaloby s církvemi o rybníky s celkovou rozlohou 163 hektarů. Když budou rybníky v třeboňské rybniční soustavě vlastnit různí majitelé, hrozí, že někdo z nich nedodrží zooveterinární zásady. Řekl to předseda představenstva Rybářství Třeboň Josef Malecha.

Ústavní soud (ÚS) odložil vykonatelnost verdiktu jihočeského krajského soudu, podle kterého muselo Rybářství Třeboň vrátit státu šest rybníků a další pozemky z někdejšího církevního majetku. Odklad potrvá, dokud ÚS nerozhodne o ústavní stížnosti, kterou podali rybáři. ÚS to zdůvodnil například hrozbou hospodářských ztrát.

Spor je veden o rybníky Slepičník, Smrk, Cikán, Prelátský, Herdovský a Vlachnovický. Rybářství Třeboň je převedlo na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových a hospodaří na nich zatím dál. "Kontinuita hospodaření byla zachována. Je dobře, že Ústavní soud takto rozhodl. Ale budeme čekat, jak se vyjádří k (naší) ústavní stížnosti. Odklad má ten význam, že to nemůže být vydáno církvím," řekl Malecha.

Tři ze čtyř žalob podala podle něj Římskokatolická církev, proti těmto třem podalo Rybářství Třeboň ústavní stížnosti. Argumentuje v nich tím, že by mu hrozily velké ztráty, třeba kvůli předčasným výlovům, problémem mohou být podle rybářů i dopady na třeboňskou rybniční soustavu.

"Jde o to, že vám berou majetek. Co se týká chovu, tak tyto rybníky jsou zakomponované do rybniční soustavy na Třeboňsku a jsou navzájem propojené vodou. Z toho důvodu na nich hospodaříme tak, abychom předešli zavlečení chorob od invazních druhů ryb, abychom měli rybníky absolutně pod kontrolou," řekl Malecha.*