Pěstování brambor v České republice je úzce propojeno s bramborářstvím EU. Již 69 % odrůd brambor pěstovaných v ČR bylo vyšlechtěno v některé zemi EU. Většina nových strojů a technologických linek pro pěstování i sklizeň brambor je dovážena ze zemí EU. Z EU (Belgie, Nizozemsko, SRN, Velká Británie) je dovážena sadba brambor a 98 % dovezených brambor konzumních raných i ostatních má původ v některé zemi EU. Vyplývá to ze Zelené zprávy ministerstva zemědělství v českém škrobárenství vlastní část škrobárenských kapacit firmy z některých zemí EU. Výše nabídky a cenový vývoj konzumních brambor v zemích EU ovlivňuje nabídku i cenový vývoj v České republice.
V marketingovém roce 1998/99 byla situace na trhu brambor stabilizovaná. Celková produkce dosáhla 1 519,8 tis. t brambor. V tomto marketingovém roce bylo do ČR dovezeno 13,3 tis. t brambor. Z celkového množství bylo dovezeno 1,9 tis. t brambor velmi raných, 7,0 tis. t brambor raných a 4,2 tis. t brambor sadbových. Brambor konzumních ostatních bylo vzhledem k vysokým cenám v západní Evropě a dostatečné domácí nabídce dovezeno pouze 0,2 tis. t. Celková nabídka brambor v marketingovém roce 1998/99 dosáhla 1 533,1 tis. t.
Spotřeba brambor pro lidskou výživu činila v marketingovém roce 1998/99 celkem 780 tis. t, tj. 76,1 kg/obyv./rok. Na výrobu škrobu bylo spotřebováno 75 tis. t průmyslových brambor, ze kterých bylo vyrobeno 16,4 tis. t suchého nativního škrobu. Pro sadbu bylo naskladněno celkem 240 tis. t brambor. Vývoz brambor dosáhl 8,4 tis. t. Dále bylo vyvezeno 8,0 tis. t škrobu a škrobárenských výrobků, tj. v přepočtu zhruba 40 tis. t brambor. Z tohoto množství bylo 5,8 tis. t škrobu a škrobárenských výrobků (v přepočtu na surovinu 30 tis. t brambor) vyvezeno s využitím 40,9 mil. Kč vývozních subvencí SFTR. Dovezeno bylo 0,2 tis. t suchého nativního bramborového škrobu. Dále bylo dovezeno 12,2 tis. t dextrinů, modifikovaných škrobů, škrobů obsažených v lepidlech a přípravcích k úpravě povrchu. Konečná zásoba suchého nativního škrobu dosáhla 7,7 tis. t.
Skladovací ztráty a krmné užití odpadních brambor dosáhly 429,7 tis. t, tj. 28 % celkové nabídky brambor.
Marketingový rok 1999/00 byl v ČR výnosově průměrný. Celkem bylo sklizeno 71,5 tis. ha, tj. o 0,6 % (0,4 tis. ha) méně než v roce 1998/99. Vysoké teploty a nedostatek vláhy v letních i podzimních měsících negativně ovlivnily průměrný výnos, který dosáhl pouze 19,69 t/ha (21,15 t/ha v předchozím roce). V dlouhodobém porovnání s průměrným hektarovým výnosem v EU 15 dosahuje domácí výnos brambor pouze 60 %.
Celková produkce brambor v ČR dosáhla v marketingovém roce 1999/00 objemu 1 406,9 tis. t. Brambor konzumních raných bylo sklizeno ze 17,9 tis. ha při průměrném hektarovém výnosu 16,62 t celkem 297,6 tis. t. Brambor konzumních ostatních (pozdních) bylo ze 49,7 tis. ha při průměrném hektarovém výnosu 20,54 t sklizeno 1 020,8 tis. t. Brambor pro průmyslové užití na výrobu škrobu a lihu bylo sklizeno 3,9 tis. ha a při průměrném hektarovém výnosu 22,98 t dosáhla celková produkce 88,5 tis. t.
Sklizeň konzumních brambor velmi raných odrůd byla zahájena v ČR již v posledních květnových dnech roku 1999. Ceny těchto brambor v celém obchodním řetězci byly ovlivněny vysokou nabídkou ze zahraničí a proti srovnatelnému období předchozího roku prudce klesaly (např. v červnu 1999 dosáhla průměrná měsíční CZV konzumních brambor velmi raných odrůd pouze 68,7 % hodnoty stejného období roku 1998). Nízká cena a vysoká nabídka konzumních brambor velmi raných a raných odrůd ovlivnila v podzimních měsících roku 1999 i CZV konzumních brambor ostatních (pozdních). V září 1999 dosáhla průměrná měsíční CZV konzumních brambor ostatních 3 530 Kč/t, tj. 89,7 % CZV ve srovnatelném období roku 1998.
Nízké hektarové výnosy jsou v ČR způsobovány mj. nízkou úrovní hnojení, nižšími dávkami přípravků ochrany rostlin, horšími klimatickými i půdními podmínkami a špatnou kvalitou strojů. Ačkoliv pěstitelé v posledních letech výrazně zlepšili odrůdovou skladbu, stále se prohlubujícím problémem je nízká úroveň obměny sadby. Používání necertifikované sadby zhoršuje zdravotní stav brambor a nevytváří předpoklady potřebnému růstu intenzity výroby. Výměra množitelských ploch brambor se v České republice snižuje a klesá i dovoz sadby ze zahraničí.
V marketingovém roce 1999/00 bylo úředně uznáno 4,8 tis. ha množitelských ploch (tj. 6,7 % z celkových osázených ploch) a bylo dovezeno pouze 4,5 tis. t sadby. Pro srovnání v marketingovém roce 1994/95 analogické hodnoty dosahovaly 6,2 tis. ha (8,1 %), resp. 14,7 tis. t.
Na druhé straně již na téměř 15 % ploch konzumních brambor jsou uplatňovány nové technologie zpracování a odkameňování půdy, ale i nové technologie pěstování a sklizně brambor s využitím nejnovějších mechanizačních prostředků dovezených ze zemí EU.
Situace na domácím trhu brambor je v marketingovém roce 1999/00 vyvážená. Domácí produkce spolu s dovozem převážně z EU (2,8 % z celkové domácí produkce) plně zabezpečuje zásobování obyvatelstva konzumními bramborami. Dovoz konzumních brambor ze zemí EU, kde byla v roce 1999 vysoká celková produkce (48,6 mil. t) a z toho důvodu velmi nízké farmářské ceny, ovlivnil výrazně stabilnější vývoj cen na trhu v ČR v situaci, kdy se snížila domácí nabídka.
