Další možnosti podpory nabízí v letošním roce program Sapard. Jde o dvě nová opatření, a to o tzv. environmentální 2. 3., které se týká pouze pěti oblastí v ČR, a o opatření 3. 1. zaměřené na zlepšování profesního vzdělávání.
Environmentální opatření
Od 3. do 14. února přijímají regionální pracoviště Agentury Sapard (AS) v Brně, Olomouci, Opavě a Praze žádosti zemědělců z vybraných oblastí na účast v environmentálním opatření 2. 3. metody zemědělské produkce určené k ochraně životního prostředí a k uchování krajiny. Opatření se týká pouze zemědělců z pěti pilotních oblastí, a to chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty, Blaník, Poodří, Litovelské Pomoraví a Moravský kras. Kromě jiných podkladů musí zemědělci ke své žádosti přiložit i potvrzení o absolvování školení, která ve zmíněných oblastech proběhla v uplynulých dnech. Podle Tomáše Adama z AS se školení zúčastnilo zhruba 30 zemědělců z každé oblasti. „V případě zájmu je možné ještě další zemědělce doškolit,“ poznamenal. Školení bylo zaměřeno na vlastní management ochrany v daném území a také na administrativu spojenou s podáváním žádosti. Na rozdíl od ostatních opatření programu Sapard, zemědělci v tomto případě nezpracovávají žádný projekt. V každé oblasti jsou vypsány určité typy ochranných opatření. Například v pilotní oblasti chráněné krajinné oblasti Blaník se podporuje :
péče o mokřadní louky a periodické i neperiodické tůně, spočívající v posunutí sečí, šetrném kosení zamokřených míst a okolí tůní, obsekávání ptačích hnízd, odstraňování plevelů a úplné vyloučení hnojení,
péče o extenzivní travní porosty – ponechání nepokosených pásů, eliminace plevelů, snížení dávek hnojiv a vyloučení tekutých hnojiv, obsekávání hnízd ptáků,
prevence eroze a eutrofizace mokřadů setím travnatých pásů na orné půdě, vyloučením pěstování kukuřice a brambor na polích s erozí nad 4 t/ha za rok,
zvýšení rozmanitosti krajiny na orné půdě pěstováním nejméně dvou plodin na blocích, pokud jsou větší než 50 ha.
Zemědělec se v dohodě, uzavírané na pět let, zaváže, která z těchto opatření a na jakých pozemcích bude realizovat. Jde například o kosení luk do určitého termínu, ponechání neposečených pásů v loukách, ochranu orné půdy apod. Pro rok 2003 a 2004 je pro toto opatření k dispozici více než 22 milionů korun, jedna farma může dostat nejvýše 828 tisíc korun za rok. Pokud se zemědělec do programu Sapard v rámci tohoto opatření zapojí a splní všechny požadavky, má podporu zajištěnou na pět let, na něž uzavře smlouvu. To je výhoda ve srovnání s jinými dotačními možnostmi. Vyplňování žádostí o účast v tomto opatření pomůže zemědělcům zvyknout si na náročnější administrativu, která je bude čekat po vstupu do EU, pokud si budou chtít dosáhnout na peníze ze strukturálních fondů. Rozdíl mezi zmíněným environmentálním opatřením programu Sapard a podporou mimoprodukčních funkcí (o niž je třeba požádat do 28. února) zemědělství ze státního rozpočtu ukazuje pro jednotlivé oblasti přiložená tabulka.
Profesní vzdělávání
V druhé polovině února (konkrétně 17. až 19. 2.) přijedou bruselští auditoři prověřovat poslední opatření, které bude ČR akreditovat v rámci programu Sapard. Jde o opatření 3. 1. na zlepšování profesního vzdělávání. K dispozici je celkem zhruba 25 milionů korun. Příjemcem finančních prostředků bude Ústav zemědělských a potravinářských informací, který také bude partnerem pro Agenturu Sapard. Konečným příjemcem pomoci mají být zemědělské, lesnické a potravinářské subjekty a obce. Jim totiž je vzdělávání určeno. Ti, kdo budou toto vzdělávání zajišťovat – tedy jeho dodavatelé – budou fyzické a právnické osoby, které vybere ÚZPI podle pravidel Evropské unie. Žádosti o účast ve zmíněném opatření a projekt tedy budou podávat subjekty, které budou toto vzdělávání zajišťovat, a jim také ÚZPI proplatí potřebné finanční prostředky. Náklady na realizaci jednoho projektu se podle Ivany Burdové z AS předpokládají ve výši 300 tisíc až dva miliony korun – u jednorázových vzdělávacích akcí 30 tisíc až 300 tisíc korun. Z těchto peněz se budou moci platit například honoráře lektorům, pronájmy sálu, informační materiály apod. Vzdělávací akce by se vždy mělo zúčastnit nejméně 15 osob. Jednotlivé projekty by měly mít celoplošný charakter. Základní tématické okruhy vzdělávacích projektů zahrnují:
Strukturální fondy a Sapard – například diverzifikace podpor a výroby podle evropského modelu zemědělství, transformace národních dotačních titulů.
Společná zemědělská politika – reforma SZP v EU, důsledky revize SZP, restrukturalizace zemědělské prvovýroby, konkurenceschopnost českých podniků (posílení pozice) působících v resortu zemědělství, kvóty, koncese a certifikace na trhu EU aj.
Podnikatelské činnosti v resortu zemědělství z hlediska ochrany životního prostředí – například novela legislativy o posuzování vlivů na životní prostředí, geneticky modifikované organismy, fytosanitární a veterinární pravidla v podmínkách společného trhu, ochrana zvířat proti týrání (chovy, doprava, soužití lidí a zvířat), skladování ovoce a zeleniny, zpracování a expedice, odpadové hospodářství, úspory energie, diverzifikace zemědělského podnikání.
Zemědělský půdní fond a zemědělské stavby – pozemkové úpravy a meliorace, způsoby kontroly, technické parametry zemědělských staveb, novinky ve stavebních konstrukcích, revitalizace bývalých zemědělských staveb a jejich podnikatelské využití, mimoprodukční a produkční funkce zemědělství ve znevýhodněných oblastech.
Potravinářství – potravinová bezpečnost, zdravotní nezávadnost, kontrola, orgány státního dozoru, úloha nevládních organizací, podmínky pro udělení oprávnění provozovat potravinářskou výrobu včetně podmínek pro získání integrovaného povolení podle zvláštních předpisů pro zákonem vymezené podniky, povinnosti podnikatelů při provozování potravinářského podnikání.
Lesnictví a myslivost – moderní zásahy lesního hospodaření, environmentální programy a způsoby trvale udržitelného hospodaření v lesích, profesní vzdělávání vlastníků obecních lesů, dotace pro subjekty hospodařící v lesích, zalesňování zemědělských půd.
Rozvoj venkova – obnova dědictví venkova, rozvoj podnikatelských aktivit na venkově a další.
ÚZPI počítá s tím, že s konkrétními tématy, která schválí odbor výzkumu, vzdělávání a zakladatelské činnosti ministerstva zemědělství, osloví konkrétní dodavatele – poradenské firmy, školy apod., a vyzve je k předložení projektů. Martin Mistr z ÚZPI však nevyloučil, že by nebylo možné, aby se přihlásil jakýkoliv subjekt i mimo okruh oslovených subjektů. Na jedno téma se musí sejít alespoň tři projekty. V případě menšího zájmu nemůže ÚZPI žádný projekt vybrat. Počítá se s tím, že opatření by mělo být akreditováno v průběhu dubna. Pokud bruselští auditoři nebudou mít zásadní připomínky, bude možné zahájit práci na projektech ještě před tímto oficiálním krokem.
Je důležité, aby o připravovaných vzdělávacích akcích byli informováni hlavně ti, jimž je opatření určeno. Pro zemědělce, potravináře a lesníky se otevře možnost získat potvrzení či certifikát o absolvovaném školení, které se jim může do budoucna hodit. Již dnes jsou některé podpory ze státního rozpočtu vázány na dosažený stupeň vzdělání či proškolení žadatele, po vstupu do Evropské unie budou tyto požadavky běžné.
