Kodaňský summit nastavil podmínky pro české zemědělství po vstupu do Evropské unie, přesto podnikatelé stále míří na pohyblivý cíl. Mají teď unáhleně „překopávat“ svou výrobní orientaci, aby vytěžili maximum možných podpor, nebo zatím jen sledovat, kam spějí diskuse o reformě společné zemědělské politiky?
„Letos bych si propočítával různé možnosti, co pro mě bude výhodné. Se zásadním rozhodnutím o výrobních změnách bych ale počkal na schválení reformy,“ doporučil by zemědělcům Tomáš Zídek z Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky, který dění kolem reformy sleduje.
Od roku 2005 bude vše jinak?
Ačkoli ke střednědobé revizi unijní agrární politiky, tzv. Mid-term review, předložené Evropskou komisí, mají jednotliví členové více či méně závažné výhrady, chtějí se na ní shodnout ještě před rozšířením EU. Podle Zídka k tomu unii nutí přinejmenším dva důvody. „Jednak obavy, že přistoupení dalších deseti zemí by nadlouho zablokovalo přijetí reformy a těžko by se prosazovaly závažné změny. A za druhé je unie pod tlakem WTO, která chce jednání o zemědělských otázkách uzavřít ještě letos,“ uvedl Zídek. Osobně očekává, že po probíhajících diskusích vyjde Evropská komise s poupravenou verzí reformy agrární politiky EU ve druhé polovině letošního roku. Pak se bude dokumentem zabývat rada ministrů.
„Že by se společná zemědělská politika v příštích letech nezměnila, je málo pravděpodobné,“ je přesvědčen Zídek. Navržená revize počítá s tím, že od roku 2005 najede Brusel na zjednodušené platby na farmu, které nahradí současné přímé dotace na obiloviny, olejniny, luskoviny, konopí a len, půdu v klidu, všechny podpory na hovězí maso, ovce a také revidované podpory na bramborový škrob, osiva, sušená krmiva a produkci mléka. Platby na farmu se mají vypočítat z průměrných příjmů v letech 2000 až 2002. Od roku 2006 se začnou snižovat (s cílem do roku 2012 o 19 procent) v závislosti na velikosti podniků a ušetřené peníze se přesunou do podpor rozvoje venkova.
Nováčků se škrty nebudou týkat. „U nás platby porostou a v nynější evropské patnáctce budou přímé platby klesat. Na stejnou úroveň by se měly platby dostat v roce 2011, pokud česká vláda nepřistoupí na dorovnávání. Když využijeme možnosti dorovnávat platby na vyjednanou úroveň, tak se obě křivky protnou v roce 2008,“ předpokládá Zídek.
Zjednodušené platby - pro a proti
Zdá se být nelogické, aby nové členské země přebíraly současný systém přímých plateb a po necelém roce přestoupily na platby na farmu, oddělené od produkce. Tomu předejde Polsko, které se dobrovolně přihlásilo ke zjednodušeným platbám z důvodu, že nestihne vybudovat instituce schopné administrovat podpory podle platného režimu. Česká republika chce převzít společnou politiku unie se vším všudy a resortní ministerstvo stále tvrdí, že institucionální přípravu zvládne. Ani jednu ze dvou zamýšlených platebních agentur však zatím nemáme, na spadnutí není ani dobudování IACS – Integrovaného administrativního a kontrolního systému, a to zejména v registru hospodářských zvířat a registraci samotných zemědělců.
Kdyby ČR hned po vstupu dala přednost zjednodušenému systému plateb, doplatili by na to podle Zídka asi nejvíce zemědělci v produkčních oblastech. „Bylo by to nespravedlivé hlavně vůči těm, kteří se orientují na tržní rostlinné komodity,“ upozorňuje. Na druhou stranu by to podle něho mohlo být prospěšné pro naše zemědělství jako celek: „Podnikatelé by dostali signál: Dejte se na produkci, pro kterou máte odbyt. Každý by se mohl rozhodnout, co vyrábět a tato příležitost by nahrávala hlavně těm šikovným.“
Teď hlavně přemýšlet a počítat
Zatím jsou ale pro zemědělce směrodatné přímé platby odvozené z produkce. Z rostlinných plodin, těch nejběžnějších, jsou bez podpory brambory, mák a hořčice. „Producenti si tedy musí spočítat, jestli se jim jejich pěstování při určitých farmářských cenách vyplatí. Měli by třeba také zvážit, zda zařadit kukuřici mezi krmné plodiny pro skot nebo mezi obiloviny. Dále kolik ploch vyčlenit pro krmné plodiny, aby na ostatní mohli čerpat přímé platby na obiloviny, olejniny atd. Naší nevýhodou bude extenzivní výroba krmiv, kdy v porovnání s EU potřebujeme větší výměru ve vztahu k počtu zvířat,“ poznamenal Zídek.
Všechny nynější propočty však budou poznamenané nedostatkem vstupních informací. Předně není rozhodnuto, zda se referenční výnos 4,2 tuny z hektaru bude vztahovat na celou republiku, jak to bude s dorovnáním přímých plateb.
VÚZE ve svých propočtech přímých plateb pro rok 2004/05 vychází z předpokladu jednotného referenčního výnosu. Jako příklad uvádí vybrané komodity reprezentující obiloviny, luskoviny, technické plodiny a řízený úhor.
Pšenice Hrách Len Set-aside
euro Kč euro Kč euro Kč euro Kč
Přímá platba/ha 25 % 66,2 1984,5 76,1 2283,8 66,2 1984,5 66,2 1984,5
Přímá platba/ha 55 % 145,5 4365,9 167,5 5024,3 145,5 7938,0 145,5 4365,9
Podmínkou pro přiznání přímých plateb je uvedení nejméně 10 procent základní výměry půdy do klidu. V rámci set-aside je možné pěstovat stanovené druhy plodin, podobně jak to platí u nás. Navržená reforma u set-aside předpokládá, že se zachová desetiprocentní podíl půdy v klidu, ovšem tyto pozemky budou na deset let vyčleněny z produkce a nebude možné na nich pěstovat energetické plodiny. Výjimku budou mít ekologičtí zemědělci a podniky žádající o zjednodušené platby na výměru menší než 20 hektarů.
