Strategická rezerva zemědělské půdy v držení státu by do budoucna neměla klesnout pod 50 000 hektarů. Uvedla to ústřední ředitelka Státního pozemkového úřadu (SPÚ) Svatava Maradová. Limit je součástí návrhu novely zákona, která má od příštího roku výrazně omezit vydávání státní půdy. Návrh má nově také umožnit úřadu půdu v případě potřeby od soukromých vlastníků vykupovat.
Připravovaná právní úprava, která již prošla meziresortním připomínkovým řízením, má mimo jiné nově definovat mechanismus vytváření rezervy státní půdy. Rezerva půdy pro budování dálnic či protipovodňových staveb by podle Maradové měla být vytvářena koncepčně s ohledem na budoucí generace. "Cílem je, abychom neprodávali půdu v územích, kde ji možná budeme potřebovat, a předcházeli problémům například při výstavbě dopravní infrastruktury," podotkla.
Stát v současné době vlastní ještě zhruba 165 000 hektarů zemědělské půdy, z toho bez omezení formou různých blokací je přibližně 81 000 hektarů. Zbývajících více než 80 000 je blokováno pro dokončení procesu restitucí a další účely.
Od začátku 90. let Pozemkový fond a následně z něj vzniklý SPÚ privatizovaly celkem 660 000 hektarů zemědělské půdy, vyplývá z návrhu. Bylo to však více, než si mohl dovolit i než říkal původní plán, který předpokládal privatizaci 500 000 ha. Nyní tak státu schází půda na dokončení restitucí, ale třeba i na případnou směnu kvůli stavbám dálnic či protipovodňových hrází. Úřad i ministerstvo zemědělství proto chtějí pokračování dalšího výprodeje státní půdy utnout. Zbývající restituenti, kteří mohou ještě nárokovat desítky až stovky tisíc hektarů zemědělské půdy, by měli být vyplaceni. Dostat mají zhruba půl miliardy korun.
Od roku 2006 podává stát takzvané restituční nabídky, v nichž nabízí restituentům, kterým nemohla být vrácena v restitucích z objektivních důvodů komunistickým režimem vyvlastněná půda, náhradní pozemky. Takto se však daří udat pouze necelou pětinu pozemků. "Stát již nemá k dispozici pozemky, které by jak co do výměry, tak do kvality tyto oprávněné osoby uspokojily," řekla Maradová. Stát zároveň vede s oprávněnými osobami množství soudních sporů. Restituenti v nich nárokují jako náhradu za nevydané pozemky zejména lukrativní půdu v okolí Prahy.
Novela nemá další převody půdy zcela znemožnit. Zachována má zůstat například možnost převodů pozemků obcím a krajům a částečně také její prodej již aktivním zemědělcům, uvedl už dříve ministr zemědělství Marian Jurečka.
Ministerstvo chce materiál předložit Úřadu vlády do konce dubna, ministři by jej pak měli projednat v průběhu května, řekl v závěru uplynulého týdne mluvčí úřadu Hynek Jordán. Jurečkův náměstek Jiří Jirsa již dříve uvedl, že by novela měla začít platit v březnu 2016.*
