Svaz ekologických zemědělců Pro-Bio nesouhlasí s plošným snížením kompenzací pro trvalé travní porosty z původně odsouhlasených 2650 Kč na 1940 korun, jak navrhuje Ministerstvo zemědělství . Pokud je cílem těchto změn podpora bioprodukce, vidí Svaz řešení v krácení kompenzací pouze ekologickým farmám se souběžnou konvenční výrobou. Uvedl to jeho předseda Zdeněk Perlinger.
Stávající systém plošného vyplácení kompenzací podle svazu Pro –Bio napomáhá vytváření řady modelů, které nijak nepodporují produkci biopotravin. U ekofarem se souběhem je vyšší pravděpodobnost úniku podpor do konvenční produkce. „Neselektivní systém dotací umožňuje řadě převážně konvenčních zemědělců žádat o čerpání dotací z opatření vztahujících se k ekologickému zemědělství, běžné je využívání bodového zvýhodnění při podávání žádosti o investiční dotace,“ míní Perlinger.
Podle něj díky stávajícímu systému existují vedle sebe čistě ekologické farmy a například farmy, které souběžně provozují ekologický chov krav bez tržní produkce mléka a konvenční chov dojnic. Častou formou je také konvenční chov dojnic krmených ekologickým senem s produkcí konvenčního mléka. „Současná pravidla pro poskytování dotací umožňují, aby v jednom podniku vedle sebe existovaly pozemky trvalých travních porostů s dotací na ekologické zemědělství a pozemky v konvenčním systému hospodaření využívající veškeré intenzifikační faktory, jako jsou pesticidy, průmyslová hnojiva, včetně technologií GMO,“ sdělil.
Princip zvýhodněných sazeb pro zemědělce bez souběžného hospodaření navrhuje Svaz Pro-Bio konzistentně již od ledna 2006. Příkladem úspěšného fungování selektivního přístupu je např. Sasko, kde je pro čerpání kompenzací na úrovni 160 EUR/ha zařazení všech pozemků do EZ bezpodmínečnou nutností. „Plošné snížení podpor povede ke zbrzdění rozvoje bioprodukce,“ domnívá se Milan Berka, ředitel kontrolní organizace KEZ. „Namísto snižování podpor by odbytu bioprodukce pomohlo například navyšování mléčné kvóty přednostně ekologickým zemědělcům,“poukazuje na jiné formy podpory Ing. Petr Trávníček ze Svazu Pro-Bio.
Svaz poukazuje také na dlouhodobé zkreslování informací v případě významu ekologického hospodaření na trvale travních porostech. Vedle produkce biopotravin spočívá ekologické hospodaření z velké části v rozvoji a údržbě krajiny. Tento význam výrazně stoupá zejména v horských a podhorských oblastech a na území chráněných krajinných oblastí a národních parků, kde se ekologický způsob hospodaření významně přibližuje podmínkám nejvhodnějším pro daná stanoviště. Podíl ekologicky obhospodařované půdy na území CHKO a v národních parcích v České republice tvoří více než 30 procent z celkově ekologicky obhospodařované půdy. Typickým příkladem je podle svazu oblast NUTS II Severozápad (kraj Karlovarský a Ústecký), kde podíl ekologicky obdělávané půdy je 22 procent z celkové plochy zemědělské půdy.
