Výroba vína ve světě se loni zvýšila asi o 1,8 procenta, jeho spotřeba stoupla o 1,4 procenta a vývoz vzrostl o 5,3 procenta ve srovnání s rokem 2005. Rozloha světových vinic se za stejnou dobu nepatrně zmenšila. Oznámil to Mezinárodní úřad pro révu a víno (OIV).
Vína se loni ve světě vyrobilo asi 283,6 milionu hektolitrů proti předloňským 278,5 milionu. Zatímco z největších producentských zemí zaznamenala Francie pokles asi o 0,4 milionu na 51,7 milionu hektolitrů, naopak ve Španělsku produkce stoupla na 39,3 ze 34,8 milionu hektolitrů. Absolutně nejvíce vína vyrobila loni Itálie - 52 miliony hektolitrů. Mimo Evropu stoupla výroba nejvíc v Chile a na Novém Zélandu.
Statistika zahrnuje také šest zemí produkujících víno z desítky nových států Evropské unie, a to Českou republiku, Kypr, Maďarsko, Maltu, Slovensko, Slovinsko, ale uvádí jen celkové údaje. Podle nich výroba loni proti roku 2005 klesla na 4,63 z 5,27 milionu hektolitrů. Podílí se na tom hlavně velký propad v Maďarsku.
Světová spotřeba vína dosáhla loni odhadem 240,8 milionu hektolitrů, ovšem jedině díky konzumentům mimo země bývalé patnáctky EU. O nových členských zemích prý ještě OIV nemá všechny potřebné údaje. Ve všech hlavních evropských vinařských zemích kromě Německa spotřeba mírně poklesla. Primát v konzumaci patří stejně jako předloni Francii se 32,8 milionu hektolitrů, následují Itálie (27,3 milionu) a Spojené státy (25,9 milionu).
Z porovnání odhadované loňské výroby a spotřeby vychází přebytek nabídky o 42,8 milionu hektolitrů, zatímco v roce 2005 to bylo 41 milionů. To vytváří tlak na ceny, postižena jsou hlavně běžná stolní vína.
Světový obchod s vínem loni podle OIV stoupl o 5,3 procenta - vyvezlo se 83,1 milionu hektolitrů vína. Z dovozu je tak každá třetí láhev, která se ve světě vypije. Podíl pěti hlavních exportérů z Evropské unie- Itálie, Francie, Španělska, Německa a Portugalsko - na světovém obchodu vínem loni opět klesl,a to na 62,2 procenta proti předloňským 64,5 procenta. Naopak vinaři z jižní polokoule, jako je Argentina, Chile, JAR, Austrálie a Nový Zéland, a z USA svůj podíl zvýšili na 27,4 z 23,8 procenta.
Vinice se loni rozkládaly na celkové ploše 7,92 milionu hektarů, což bylo proti předloňsku o zlomek procenta méně. Výraznější pokles nastal ve Francii, kde se vinice zmenšily o 12.000 hektarů. V celé Evropské unii, počítaje v to i nové členy, klesla podle OIV od roku 2000 plocha vinic o 200 tisíc hektarů.
