Fond zatím žádnou oficiální žádost o převod produkčních kvót na mléko nedostal, zájemci se ale u pracovníků SZIF na možnosti převodu informují, uvedl v rozhovoru jeho ředitel Jan Höck.
Cukerní kvóty opět hýbou veřejností - u Ústavního soudu jsou tři stížnosti, k tomu poprask kolem uzavření modřanského cukrovaru. Myslíte, že může ztroskotat i druhý pokus o cukerní pořádek?
Zatím jsem měl možnost vidět dvě ústavní stížnosti - od cukrovaru Vrdy a od poslanců ODS - a věřím, že u soudu máme velkou šanci na úspěch. Dá se předpokládat, že by mohlo dojít jen ke drobným změnám, podobně jako u mléčných kvót, ale hlavní smysl kvót u cukru zůstane zachován. Pokud by se skutečně systém rozbil, mohlo by to vést k totálnímu kolapsu trhu s cukrem i celého odvětví. A právě na to čekají některé zahraniční skupiny, které tady chtějí začít působit. K uzavření cukrovaru v Modřanech mohu říci: chápu, že zemědělci z jeho rajonu pociťují nespravedlnost, souhlasím, že postoj společnosti Eastern Sugar vůči pěstitelům nebyl fér. Fond ale nyní nemůže cukrovarnické společnosti odebrat část kvóty. Když někdo dostal kvótu na čtyři cukrovary a zjistí, že ji dokáže naplnit třeba ve dvou provozech a ostatní uzavře, je to jeho rozhodnutí.
Ke konci se chýlí první kvotový rok u mléka. Už dlouho je ale jasné, že se nevyrobí 2,716 miliardy litrů, což by odpovídalo přiděleným kvótám. Jaká bude skutečná produkce?
Podle kvalifikovaného odhadu se vyrobí 2,53 miliardy litrů mléka. To znamená, že se celková kvóta naplní z 90,4 procenta.
Brzy bude možné s mléčnými kvótami obchodovat. Dostáváte již nějaké žádosti o převod?
Oficiální žádost jsme zatím žádnou nedostali, ale očekáváme je. K převodům kvót určitě bude docházet, ale zatím se na ně lidé na fondu jen informují.
Kolik jste vyplatili producentům mléka na kompenzačních platbách?
O tyto platby požádalo 3170 producentů a vyplatili jsme přesně 83 328 789 korun. Kompenzační platby jsme poskytovali za skutečnou produkci vyrobenou v období 1. dubna až 30. září minulého roku.
Fond dosud neshledal důvody pro vyhlášení intervenčního nákupu pšenice z loňské sklizně, situaci na trhu však sledujete. V republice přebývá především krmné obilí, neuvažuje se o tom, že by stát podpořil jeho vývoz?
Zatím ne, spíše předáváme veřejnosti kontakty zájemců o nákup krmného obilí, kteří se na nás obracejí. Předpokládá se, že by se mohlo vyvézt asi 300 až 400 tisíc tun krmného obilí. Do exportu se však stát nemusí zapojovat, mohou ho uskutečnit běžné komerční firmy bez státní dotace. V tomto zimním období se ale vyváží jen velmi omezeně. Co se týká potravinářské pšenice, na trhu je určitá rovnováha a naštěstí se podařilo odvrátit vyhlášení vysoké intervenční ceny. Kvalitní pšenice se nyní prodává za cenu kolem čtyř tisíc korun, méně kvalitní za 3800 až 3900 korun za tunu, což je myslím cena slušná jak pro zemědělce, tak pro pekaře - tím, že se sem nevalí zboží ze zahraničí, jako se to stalo u žita. V době, kdy jeho ceny stoupaly dost vysoko, začala se sem vozit žitná mouka z Německa. Fond má ale stále kolem 30 tisíc tun potravinářské pšenice z předloňské sklizně, kterou by už potřeboval prodat, aby se uvolnily sklady. Pokud bychom ji chtěli vyvézt, budeme muset výrazně zlevnit proti představám, které původně mělo prezidium fondu. Nebo se můžeme pokusit najít pro ni uplatnění na domácím trhu.
