Menu
e-shop
Až třetina českého mléka v syrovém stavu končí v zahraničí, odkud se následně dováží zpět do Česka zpracované mlékárenské produkty s vyšší přidanou hodnotou, řekl na kulatém stole o budoucnosti českého zemědělství předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Pro větší výrobu potravin s přidanou hodnotou, což pomůže zlepšit také záporné saldo agrárního zahraničního obchodu, je v Česku nutné lépe nastavit podnikatelské prostředí, shodli se na tom zúčastnění ekonomové. Zvýšení kapacit pro zpracování potravin chce docílit také prezidentka potravinářské komory ČR Dana Večeřová.
Chovatelé v loňském roce podle ročenky chovu skotu vyprodukovali 3,38 milionu litrů mléka, vývoz mléka a mléčných výrobků dosahoval 1,51 milionu litrů. V porovnání roku 2019 s rokem 2023 vzrostla produkce mléka o více než 300 000 litrů. Spotřeba mléka loni dosahovala 2,35 milionu litrů, v roce 2019 to bylo 2,28 milionu litrů.
Podle agrárního ekonoma Tomáše Maiera z České zemědělské univerzity ale nejsou tuzemské mlékárny schopné množství vyprodukovaného mléka zpracovat a nevznikají nové mlékárny, které by mléko zpracovaly. "Když se zahraniční společnost rozhoduje, kde postaví mlékárnu, půjde spíše do Polska než do ČR," podotkl Maier a dodal, že zahraniční producenti vytlačují české potravinářské firmy z tuzemského trhu.
Také Potravinářská komora ČR eviduje v posledních letech zhoršovní konkurenceschopnosti zejména malých a středních potravinářských podniků. Podle Večeřové je nutné zvýšit kapacity potravinářských firem, aby dokázaly například vyrobit více sýra, k tomu je ale nutné, aby stát více investoval do zpracovatelského potravinářského sektoru.
Zhoršení stavu potravinářských firem vysvětluje komora takzvanými zelenými opatření ke zlepšení životního prostředí a narůstající byrokracií. Pýcha dodal, že nadměrná administrativa také snižuje produkci českého zemědělství. Z dat svazu vyplývá, že průměrný evropský zemědělec vyprodukuje 156 procent toho, co český zemědělec.*
