Letošní úroda konzumních brambor v České republice by mohla být podle dosavadních předpokladů dobrá. Bude se ale lišit v jednotlivých regionech. Záleží na vydatnosti srážek, které výrazně ovlivňují nejen tvorbu hlíz, ale i jejich kvalitu. Uvedl to předseda Ústředního bramborářského svazu ČR František Novák na odborném semináři, který se konal minulý týden v Oudoleni na Havlíčkobrodsku.
Výnosy u raných brambor, které se do konce června sklidily z více než 2000 hektarů, označil za průměrné. „Farmářská cena začínala relativně vysoko, protože nebyly k dispozici brambory z minulé sklizně,“ uvedl. Nyní pěstitelé za kilogram dostávají šest až sedm korun. Koncem loňského července měli o něco více, protože již bylo zřejmé, že celková produkce brambor v zemi bude mimořádně nízká. Kvůli nižší sklizni loni stouply spotřebitelské ceny. V obchodech lidé za kilogram brambor platili i 16 korun. Svaz odhaduje, že kvůli tomu spotřeba v zemi klesla až o čtvrtinu. Nyní si lidé mohou od pěstitelů koupit rané brambory i za devět korun.
Zatímco u konzumních brambor se podle Nováka očekávají dobré výnosy, u sadbových brambor je ale prognóza špatná. „Důvodem je, že ne všechny vysázené partie byly úplně zdravé, projevily se tam zdroje virové choroby. U některých odrůd se díky počasí nasadilo méně hlíz, čímž je ovlivněna výtěžnost sadby,“ vysvětlil. Třetím faktorem je podle něj velmi vysoký výskyt mšic jako přenašečů virových chorob.
V letošním roce se celková pěstební plocha brambor navýšila proti minulému roku o 6,3 procenta. „To potvrdilo náš předpoklad, že dojde k navýšení celkové plochy mezi pěti až deset procenty,“ podotkl Novák. Vloni se brambory pěstovaly na ploše asi 30 tisíc hektarů. Celkem se sklidilo 692 tisíc tun brambor při průměrném hektarovém výnosu necelých 24 tun. Podle Václava Mottla z Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky by do roku 2012 až 2013 měly však plochy klesnout a naopak výnos by se měl zvýšit. „To je trend, který je dlouhodobě naprosto logický a funguje v celé Evropě,“ uvedl Novák.