Urychlit pozemkové úpravy

Jednou z nejúčinnějších podpor rozvoje venkova by bylo urychlení pozemkových úprav, na které naléhají nejen vlastníci půdy, ale oprávněně také Evropská unie. Tomu má pomoci nový zákon předkládaný poslanci. Hlavní brzdou vyřešení zpřetrhaných vlastnických vztahů vůči zemědělským a lesním pozemkům jsou ale peníze.

Pozemkové úpravy postupují velmi pomalu. Obrázek o špatném stavu dokreslují tato čísla: Dosud byly komplexní pozemkové úpravy ukončeny ve zhruba 150 katastrálních územích. V běhu jsou na dalších asi 500 katastrálních územích, těch je přitom v celé republice zhruba 13 tisíc. Jednoduchých pozemkových úprav bylo sice provedeno na tisíce, ale ty řešily převážně jen možnost užívání a skutečným řešením vlastnických vztahů se zabývaly jen výjimečně.
„V minulosti bylo užívací právo postaveno nad vlastnické a také zákony o půdě a transformaci družstev pořád trochu upředňostňovaly užívací práva. Víme, jak je stále obtížné získat pozemek, jak je složité dát výpověď z užívání, zejména když neznáte hranice parcely, nebo není přístupná. Proto chceme proces pozemkových úprav legislativně usnadnit, zrychlit i zlevnit,“ vysvětlil poslanec zemědělského výboru Petr Hort. Nový zákon o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, který by měl nahradit platný zákon č. 284/1991 Sb., předkládají poslanci napříč politickým spektrem. Sněmovna ho má projednat v prvním čtení na říjnové schůzi.
Podle Kamila Kaulicha, zástupce ředitele Ústředního pozemkového úřadu, by nový zákon zracionalizoval vlastní řízení mj. přijetím určitých výjimek od správního řádu, který se v tomto případě obtížně aplikuje. Kamenem úrazu, a také hlavním důvodem, proč vláda poslaneckou předlohu odmítla, je navrhované postavení pozemkových úřadů. Přešly by jako samostatné instituce pod ministerstvo zemědělství, obdobně jako finanční úřady u ministerstva financí. Zákon by tak rozhodl o nejasném zařazení pozemkových úřadů v budoucnu, které vyvstalo v souvislosti s reformou veřejné správy. „Určitě by neměly přejít pod pověřená města,“ shodují se poslanci s pracovníky Ústředního pozemkového úřadu a upozorňují na možný střet zájmů. Obce, které vlastní majetek, by o něm i o cizím majetku rozhodovaly v rámci pozemkového řízení, což by bylo v rozporu s ústavou, která všem vlastníkům přiznává stejnou ochranu práv. „Rozhodovat na úrovni obcí o vlastnictví by jistě nebylo v pořádku,“ tvrdí Kaulich. Také podle Horta musí být pozemkový úřad samostatný, nikoli pod vlivem starosty.
Vlastníci žádají pozemkové úpravy v čím dál větší míře. „Za současných finančních možností se jim ale nedá vyhovět,“ konstatuje Kaulich. V roce 1995 šlo ze státního rozpočtu na tento účel zhruba 920 milionů korun. Od té doby ale objem finančních prostředků soustavně klesá, přitom požadavků a práce přibývá. Loni stát poskytl 750 milionů korun, letos pouze 620 milionů.