V Krušných horách pokračuje obnova lesa poničeného v osmdesátých letech minulého století imisní kalamitou. Lesy ČR letos investují do výsadby stromků zhruba 40 milionů korun. U smrku pichlavého řeší lesníci napadení houbou kloubnatkou. Vývoj kůrovce zastavuje současné deštivé počasí, nezpomaluje se ale šíření. Uvedla to řekla mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.
Ovzduší znečištěné průmyslem zničilo rozsáhlou oblast krušnohorských lesů v 70. a 80. letech minulého století. "Domácí smrk ztepilý nevydržel imisní zátěž a stromy hynuly. Musel se vytěžit a vymýšlelo se, jaká dřevina bude nejodolnější. Rozhodlo se pro smrk pichlavý, který doplnila bříza, modřín a další druhy," řekl lesní správce Stanislav Liška.
Nová výsadba v Krušných horách začala v 90. letech minulého století, kdy po exhalacích a kyselých deštích zbyly na kopcích pouze pahýly. Lesy ČR investovaly podle Jouklové už přes miliardu korun. Odhadované náklady na kompletní obnovu dřevin včetně následné péče jsou dvě miliardy korun.
S ohledem na drsné klimatické podmínky hor se nejvíc vysazuje smrk ztepilý a buk lesní, ale také bříza, jeřáb a na méně exponovaných stanovištích javor klen či jedle. "V tuto chvíli máme na severovýchod od Klínovce zhruba deset procent plochy smrku pichlavého k rekonstrukci," uvedl Liška. V letošním roce plánují Lesy ČR výsadbu přibližně čtyř milionů sazenic, loni jich bylo 2,5 milionu.
Smrk pichlavý ve velkém napadá houba kloubnatka. "Jediná účinná aplikace by byla letecky a tu nám nikdo neschválí," řekl Liška. Houba nemá ráda vysoké teploty a velké mrazy. Jak se na zasažených porostech projeví současné počasí, nelze podle lesníků odhadnout.
